Zámořské výpravy a vznik koloniálních říší

Příčiny zámořských výprav • hledání nových odbytišť, trhů, zdrojů surovin • růst poptávky po luxusním zboží (hedvábí, sklo, porcelán, koberce, drahokamy) a koření z Orientu • všeobecná potřeba peněz › hledání nových zdrojů zlata a stříbra (zdroje v Evropě vyčerpány) • snaha objevovat a ovládat nové oblasti, touha po poznání světa (nejaktivnější – Portugalci a Španělé – silné loďstvo, Italové – zkušení námořníci)

Předpoklady • zlepšení orientace na moři – zdokonalení kompasu s magnetickou střelkou, astroláb – astronomický přístroj k určování zeměpisné šířky, astronomické tabulky k určování polohy hvězd • technické zdokonalení lodí – rychlost, pohyblivost, spolehlivost atd. • nové představy o světě – teoretické zeměpisné předpoklady o kulatosti Země (názor it. hvězdáře Toscanelliho z 15. st.), domněnky o mnohem menší zeměkouli, fantastické a zkreslené zprávy o cizích krajích (svědectví M. Pola), přesnější mapy světa • odvaha mořeplavců hledat legendární ostrovy

Svět před Kolumbem • kolem r. 1000 odnesl vítr loď grónského Vikinga Bjarniho k pobřeží Newfoundlandu, dle islandských ság zde pak pobývali ještě další Vikingové, označují zemi jako Vinlad • dle lat. rukopisu z 10. stol. irský mnich Brendan objevil Ostrovy blažených, je otázkou, byla-li to Amerika • Portugalci: • princ Jindřich Mořeplavec – r. 1415 dobyl pevnost Ceutu, prozkoumal západní pobřeží Afriky • Bartolomeo Diaz r. 1487 dosáhl nejjižnějšího cípu Afriky a obeplul ho (mys Dobré naděje) • Vasco da Gama – 1. Portugalec, který doplul do Indie (r. 1497) › Portulaci v násl. letech vybojovali nad Araby převahu na moři a opevnili důležité obchodní stanice (tzv. faktorie) podél pobřeží Afriky až k jihočínskému pobřeží, velké zisky, ale nevyužity – prodej a rozvoz zboží ponechaly Italům a Nizozemcům.

Kryštov Kolumbus • nar. 1451 v námořním přístavu Janov • během plaveb podél atlantického pobřeží od Británie až po západní Afriku se stal ostříleným námořníkem • v té době pobřeží záp. Afriky již prozkoumali portug. námořníci. Zda se dá plout kolem východního pobřeží Afriky však nikdo nevěděl. Kolumbus měl troufalý nápad obeplout Zemi a dostat se tak do Indie a Číny (ptolemajovská teorie). • r. 1476 se dostal do Portugalska, kde se snažil pro své plány přesvědčit krále Jana II. – neuspěl • odjel do Španělska, kde se mu podařilo přesvědčit královnu Isabelu Kastilskou • 3. srpna 1492 vyplul se 3 lodemi (Santa Mariea, Pinta, Niňa) a s 90 muži • o dva měsíce později spatřil ostrov (pravd. jeden ze souostroví Baham), považoval ho za Indii, obyvatele pojmenoval Indiány • plul dál, objevil Kubu (domníval se, že náleží k Číně) • další ostrov pojmenoval Espanola (připomínala mu Španělsko), zde založil kolonii a ponechal v ní 38 mužů • další 3 měsíce se pak plavil podél pobřeží Západní Indie a posléze se obrátil k domovu • 15. března 1493 přistál ve špan. přístavu Palos • král Ferdinand I. Aragonský a královna Isabela Kastilská jej slavnostně přijali, přiznali mu titul Admirál moří a oceánů, místokrál a guvernér ostrovů, jež objevil v zemích indických (Kolumba představa, že přistál u břehů Číny, nikdy neopustila) • Ferdinand a Isabela poskytly Kolumbovi prostředky na další výpravu › • 2. plavba (1493–6) – doplul k Portoriku, Malým Antilám, Jamajce (osadníky, které nechal na Hispaniole, povraždili Indiáni, osídlil tedy ostrov znovu) • 3. výprava (1498 – 1500) – k Trinidadu a ústí Orinoka • 4. výprava (1502–4) – k pobřeží Nikaraquy, Kostariky a Panamy • nedosáhl očekávaného zisku, nenašel zlato, objevitelské zásluhy nedoceněny, zemřel v zapomenutí ve věku 55 let

1. dělení světa • r. 1474–9 válka mezi Portugalskem a Kastilií = 1. koloniální válka v dějinách – smír › • dohoda v Tordesillas r. 1494 zprostřed kovaná papežem Alexandrem VI. Borgiou, stanovena demarkační čára Atlantským oceánem, území na východ od ní připadla Portugalsku, na západ Španělsku; obě velmoci museli svoji část evangelizovat, při nedodržení smlouvy mohl papež území odejmout (na poč. 16. stol porušena dobytím Filipín) • na financování nákladných výprav si zpočátku Španělé a Portugalci vypůjčovali od bankovních domů italských, jihoněmeckých a nizozemských › nevýhoda – zaostalost vlastní výroby proti západoevropským zemím Svět po Kolumbovi • Vasco de Balboa r. 1513 překročil jako 1. Evropan Panamskou šíji a objevil Tichý oceán • Amerigo Vespucci – florentský úředník a mořeplavec, podíl na přípravě 1. Kolumbovy výpravy, účast na několika plavbách ve španělských a port. službách k jihoamerickému pobřeží, uvědomil si objev neznámé pevniny – nazval ji Nový svět, později po něm pojmenována Amerika • Vincente Yaňez Ponzón – špan. mořeplavec, kapitán karavely Niňa na 1. Kolumbově plavbě, r. 1500 objev ústí Amazonky • Fernando de Magalhaes – port. námořník, r. 1519 – 1522 uskutečnil Kolumbovu myšlenku plavby do Indie západním směrem, 1. plavba kolem světa, důkaz o kulatosti Země

Vznik koloniálních říší evropský vliv v Novém světě: • pro domorodce často katastrofální důsledky, mnohé kultury odsouzeny k zániku • Španělé si podmaňují indiánské obyvatelstvo (násilím › vraždění), zakládají plantáže, hledají zlato a stříbro, potřebují základnu – Manila se stává španělskou základnou › posunutí linie • vetřelci na koních a s puškami byli neporazitelní, přinesli s sebou však i nemoci, na které domorodci nebyli imunní (mikrobní šok) › vyhubení velkého množství Indiánů, také do Evropy se dostává syfilis › silný otřes Evropou, místy umírá až 1/3 obyvatelstva • dobyvatel Hernán Cortés r. 1519–1521 dobyl říši Aztéků v Mexiku • Francesco Pizarro a Diego Almagro r. 1531–5 dobyli a vyvrátili vyspělou a bohatou říši Inků v Peru, založeno město Lima, pak výprava k jihu – objeveno Chile • Španělé – kritizováni za chování v Novém světě, v pol. 16. stol. mění svoji politiku, přehodnocují vztah k indiánům › papež Pavel III. bere indiány pod ochranu církve (nesmí být zbavováni majetku a svobody, ale evangelizováni) • Bartolomeo de Las Casas – císařem Karlem V. jmenován kaplanem, úkol – vypracovat plán na zlepšení podmínek Indiánů (původně byl také konkvistátor), r. 1542 – Nové zákony – ruší se otroctví indiánů a dědictví encomiendy • pronikání do Severní Ameriky: sir Walter Raleigh – r. 1584–5 – pokus založit první anglickou kolonii Virgínii, neúspěšný, podařilo se až r. 1627 • jezuité – na území dnešní Paraquae založili nezávislý indiánský stát (na území kmene Guaraní), jezuité zde působili jako rádci. Stát se udržel 200 let (1588–1768) jako nezávislý • r. 1588 zpochybněn Tordesilaský řád světa znamenající, že pouze Španělé a Portugalci mají práva v Novém světě › do Nového světa přicházejí Francouzi, Holanďané, Angličané, jejich koloniální politika se liší

Francouzi: • zaměřují se na Severní Ameriku (jižní Kanada až po Mexický záliv, povodí Mississipi) • chaotická, nesystematická politika, především příslušníci nešlechtického, nearistokratického původu přicházejí do N. Světa › zálesáci, vztahy mezi nimi a indiány většinou přátelské, hl. zdroj financí – kožešiny • o provincii Kebek přišla Francie r. 1756–63 během sedmileté války s Velkou Britániií, r. 1804 prodal Napoleon Loussianu Američanům (Jerersonovi) Angličané • v 16. stol. Anglie zaměřovala především na kolonizaci Irska • do Nového světa odchází především lidí nižších vrstev, motivováni nábožensky, tzv. britští kalvinisté (puritáni) › př. Pensylvánie – náboženská tolerance

Důsledky zámořských cest hospodářské: • příliv zlata a stříbra ze zámoří › pokles hodnoty peněz › vzestup cen výrobků = cenová revoluce • seznámení s novými plodinami a s hospodářskými zvířaty • výnosný obchod s otroky (černochy z Afriky) • přesun mocenských center a hlavních obchodních cest v 16. století z Itálie, Středomoří a Baltu na pobřeží Atlantiku • růst významu zvl. nizozemského obchodu • rozvoj manufaktur (přechod od cechovní malovýroby k výrobě hromadné) › urychlení ekonomického rozvoje západní Evropy (avšak ve Španělsku peníze nevyužity pro rozvoj vl. výroby, modernizaci › stagnace domácí ekonomiky) • základ a rozvoj světového trhu • po r. 1600 vznik obchodních společností (především v Nizozemí, Francii, Anglii, např. kolonizátorskou činnost Angličanů a Nizozemců v Indii řídila Východoindická společnost) • prudký rozvoj peněžnictví a zdokonalení bankovního styku (úvěrní bankovní domy) politické:

• růst politické síly států podílejících se na světovém obchodu › vznik prvních velmocí › budování velkých koloniálních říší • prvořadé postavení Evropy ve světě, tzv. evropocentrismus kulturní: • kontakt Evropy s odlišnými civilizacemi a kulturami › prolínání prvků evropských a kultury domorodců, rozšíření obzorů evropského poznání (př. rozvoj vědních oborů –geografie, kartografie, botanika, zoologie, etnografie) • misionářská činnosti křesťanských církevních řádů, zvl. jeziuté

This entry was posted in Světové dějiny. Bookmark the permalink. Comments are closed, but you can leave a trackback: Trackback URL.


Tisk Tisk