1. Údobí před kolonizací Nejvyspělejší civilizace – v Jižní Americe /oblast Peru /- ve Střední Americe /Mexiko/. Na poč. našeho letopočtu se na jihu Yucatánského poloostrova, v Guatemale a Salvádoru vytvořily první mayské městské státy. Toto období tzv.staré říše trvá 4.-7.stol. Byly to otrokářské státy s vyspělým zemědělstvím –zejm. pěstování bobů a kukuřice. Mayové neznali chov domácích zvířat, předměty vyráběli hlavně z kamene /doba kamenná/, výjimečně používali předměty z mědi /dovezené/. Měli ale vynikající znalosti z matem., astronomie, vysoké úrovně dosáhli v architektuře a sochařství. Nedlouho po přelomu století vznikla další kultura, kterou založili Toltékové. V 10. stol. si podmanili říši Mayů a udrželi se v ní až do r.1436 /vyhnalo je mayské povstání/. Mayové velmi ovlivnili kulturu Toltéků. V 1. pol. 15. stol. byla v Mexiku na vrcholu své moci třetí velká kultura –aztécká, rovněž ovlivňovaná kulturou Mayů. Aztékové od nich přejali znalost písma, kalendář. Měli vyvinuté zemědělství /mnoho plodin, chov zvířat – psi, krocani, husy, kachny/. Využívali zavlažovací zařízení. Střediskem jejich říše bylo město Tenochtitlan /Mexiko/, vystavěné uprostřed jezera na dřevěných pilotech. Předměty vyráběli z cínu, mědi a bronzu. Stavěli stupňovité chrámy, ve kterých obětovali lidi bohu války Opeřenému hadovi. Čtvrtou velkou amer. civilizací byli Inkové, kteří si ve 12.stol. podmanili zeměd. obyv. v udolí Cuzco /Peru/ a vytvořili vyspělou říši /vrcholí v 15.stol/: obrovská rozloha, rozvinuté zemědělství /terasovitá pole uměle zavlažovaná a hnojená ptačím trusem – guanem, kukuřice, brambory, chov. lamy – k tahu, přídělový systém půdy,odvod 2/3 výtěžku. zejména vyspělé řemeslo/dovedli vyrobit bronz/.Důl. úlohu hrálo náboženství – kult boha Slunce. Měli vyspělou společenskou organizaci – přísná hierarchie.Vysoká úroveň kulturní – kalendář sluneční i lunární, lékařství /prováděli složité chirurg.zákro ky/,školy pro bohaté děti… Když přistáli Evropané v 16.stol. u americ. Břehů, nacházely se a tamní civilizace na přechodu mezi dobou kamennou a bronzovou. Přesto je aztécká a incká kultura ohromila –zejména jejich bohatství. To byl také hlavní důvod dobytí těchto civilizací. Setkání s evropskou civil. omezila indiánské osídlení a decimovala jej nemocemi – hlavně tuberkulózou. Expanze na západ, kolonizace bělošských osídlenců, stavba železnic v 19.stol. a vyhubení původní zvířeny /bizonů/ zničily nakonec existenční základnu Indiánů. 2. Koloniální období Po dobytí aztécké říše /1519 – 1521 Hernando Cortéz/ a posléze říše Inků /1531 – 1533 Francisco Pizarro/ pronikali Španělé od roku 1939 na Floridu, Mississippi a jižní Kalifornii a do Apalačských hor. R.1610 založili Santa Fé /Nové Mexiko/,1690 roz šířili své území do Texasu, pak do sev. Kalifornie a r. 1792 do záp. Lousiany. Francouzi obsadili území od Velkých jezer na severu až po ústí Mississippi, r. 1718 založili New Orleans. Angličané začali osídlování Sev.Ameriky r.1607 založením Jamestownu, jádra Virginie a přistáním puritánských „otců poutníků“ na lodi Myflower na místě dnešního Plymouthu /založení Massachusetts 1629/. Znamenalo to počátek Nové Anglie. Do r.1733 pak vzniklo podél atlantského pobřeží 13 kolonií s nejvýznamnějším postavením. Tyto osady se od sebe navzájem lišily: ? severovýchod – tzv. Nová Anglie, převážně horská oblast (Connecticut, Massachusetts, New Hampshire, Rhode Island) -osídlen zvl. anglickými emigranty – kalvinistickými puritány – ti zakládali menší farmy (obilnářství), zemědělská malovýroba, rybolov na pobřeží, těžba dřeva, námořní obchod (přístav Boston) ? střed (např. Pensylvánie, New York, New Jersey) – národ¬nostně různorodé obyvatelstvo, emigranti z kontinentu (Ho¬landsko, Německo, Židé aj.), Irové a Skotové, jen 1/3 Angli¬čanů ? převaha řemeslné a manufakturní výroby textilu a železářství, menší farmy nebo nájem půdy; výroba pro trh ? bohatí obchodníci, pak centra průmyslové výroby a obchod¬ní centra (New York, Philadelphia); větší náboženská tole¬rantnost ? jih (např. Maryland, Virginie, Severní a Jižní Karolina) ? velkostatkářské zemědělství, plantáže s monokulturami (ta¬bák, cukrová třtina, bavlník, indigovník – z kořenů modré barvivo – indigo k výrobě inkoustu a barvení látek), s černými otroky z Afriky (nelidské zacházení, naprostá poslušnost a podřízenost vůči majiteli, „mluvící dobytek”, předmět ob¬chodu, těžká práce)
feudální poměry se v koloniích neprosadily, naopak se zde rozvinulo volné podnikatelské úsilí, osadníci rychle bohatli, pečovalo se o vzdělání (univerzita), vzdělanci (Benjamin Franklin, Thomas Jefferson aj.) – vliv francouzských a anglických filozofů; velmi demokratické poměry, demokratičtější než v rodné zemi
3. Boj severoamerických osad za nezávislost
vztah mateřské země Británie a osad
Po sedmileté válce, tj. od roku 1763, Anglie byla hospodářsky vyčerpána a snažila se vyždímat co největší zisky ze severoam. osad – bránila jejich samostatnému hosp. rozvoji a volnému podnikání, protože osady pro ni znamenaly zdroj laciných surovin a odbytiště pro anglické výrobky. Na osady byly přesunuty náklady na vydržování přítomného angl. vojska, angl. vláda omezovala rozvoj průmyslu a námořního obchodu (dovoz zboží dovolen jen na angl. lodích). Bylo zakázáno přímé obchodní spojení s Evropou, rozšiřování hutnictví a osazování nových území západně od Appalačských hor (přímé vlastnictví ang. krále), kde chtěli Angličané získávat levné kožešiny od Indiánů. Na vnucované dovážené angl. zboží (papír, čaj, sklo aj.) byla uvalena vysoká cla. R. 1764 byla vypsána nová daň na cukr. Byly zavedeny i další poplatky – např. kolkový zákon (poplatky za veřejné písemnosti, noviny, kalendáře), Townshendovy zákony (nepřímé daně na spotřební zboží), které však musely být pro odpor osadníků po několika letech odvolány.
zhoršení vztahů 1763–1775
osadníci si vynutili zrušení cel, ponecháno jen clo na čaj
organizování společného odporu a myšlenka sjednocení osad (poprvé vyslovena již 1774 v Albany B. Franklinem), tzv. korespondenční výbory a provinční kongresy – požadavek stejných práv, jako mají Britové
na straně Anglie byli jen plantážníci a angl. šlechta, naopak obchodníci a podnikatelé aktivně bojovali za nezávislost, mnoho osadníků bylo nerozhodných
1173 tzv. „bostonské pití čaje“ – na protest proti poplatkům byl náklad čaje ze tří lodí Východoindické společnosti hozen osadníky převlečenými za Indiány do moře. To vyvolalo tvrdý postih od angl. krále Jiřího III. Hannoverského (omezení demokratické samosprávy, posílení vojska, uzavření bostonského přístavu pro všechny lodě – to vše osadníci nazývali „zákony nesnášenlivosti“
1774 I. kontinentální kongres ve Philadelphii (zástupci 12 osad bez Georgie – S. Adams, G. Washington, R. H. Lee, P. Henry, J. Dickinson aj); pod vlivem radikálních osvícenských idejí o přirozených právech – svobodě, rovnosti, právu občana volit si vládu. Byla schválena Deklarace práv a stížností osad (společný postup proti britské zvůli, slib vzájemné podpory, myšlenka úplného rozchodu s Anglií, požadavek stejných práv jako britští občané, požadavek samosprávy). Vznik ozbrojených milic, bojkot anglického zboží. Většina účastníků kongresu tehdy ještě byla pro vyjednávání s Anglií.
válka za nezávislost 1775–1781
V r. 1775 došlo k prvnímu ozbrojenému střetnutí milic s britským vojskem u Lexingtonu a Concordu. Téhož roku se konal II. kontinentální kongres v Philadelphii – byla zde dohodnuta nutnost boje za nezávislost a práva Američanů. Vznikla americká kontinentální armáda, do jejíhož čela se postavil bohatý plantážník z Virginie George Washington (1732–1799) – byl rozvážný, energický, disponoval organizačními schopnostmi a zkušenostmi. 4. 7. 1776 bylo přijato Prohlášení o nezávislosti a unii (státní svátek USA), jehož autorem byl právník a statkář z Virginie Thomas Jefferson (1743–1826). Toto prohlášení spočívá na 2 zá¬kladních principech demokracie:
všichni lidé mají přirozené právo na život, svobodu, rovnost před zákonem
všechna moc vychází z lidu, vláda musí chránit indivi¬duální svobody, jinak ji nutno od¬stranit a zvolit novou
? odůvodněna odluka od Anglie, na principech prohlášení je patrný vliv osvícenských filozofů, zvl. J. Locka. Vznik Unie (USA) byl však odmítnut anglickým králem ? vylodění anglického vojska v Americe. Dochází k následujícímu střetnutí: britská armáda (výcvik, nejlepší námořnictvo) + žoldnéři z Evropy versus osadníci (statečnost, vlastenectví, ale špatný výcvik, neukázněnost) + dobrovolníci (pomoc Francie, zvi. markýze de La Fayetta, Španělska, polského generála Tadeusze Kosciuszka) V 1. fázi revoluce probíhají boje na severu, zpočátku neúspěch osad (kolísavost Kongresu, ochota uzavřít mír s králem) a převaha britských jednotek (1776 britská evakuace Bostonu, obsazen New York). Předáci revoluce, zvl. politik, žurnalista, agitátor Tom Paine , alarmoval veřejné mínění úspěšným spiskem Zdravý rozum, ve kterém hlásá nutnost svrchované koloniální nadvlády, myšlenku svobody a rovnosti a diskutuje o cílech revoluce. V 2. fázi revoluce však dochází k trvalému obratu zá¬sluhou Benjamina Franklina (státník, přírodovědec, filozof), který zajistil spojenectví s Francií (půjčka, 6 tis. vojáků, francouzské loďst¬vo – znesnadňovalo zásobování britských vojsk), se Španělskem a Nizozemím.
1777 vítězství u Saratogy (North nabídl Američanům příměří),
1781 vítěz¬ství u Yorktownu ve Virginii (americké + francouzské námoř¬nictvo)
? britské vojsko se vzdalo ? konec britské nadvlády nad Kon¬federací 13 osad (ponechala si Kanadu) ? konec války. Roku 1782 byla uznána nezávislost Spojených států amerických (USA). Hranice byla stanovena na severu na Velkých kanadských jezerech, na západě na řece Mississippi, na jihu na Floridě. Francii a Španělsku byla vrácena část zámořských kolonií. Vyjednáváním o míru byl pověřen Benjamin Franklin , roku 1783 byl uzavřen versailleský mír, britská vojska byla evakuována ze země.
rozhodování o směru vývoje nového státu
V úvahu připadaly následující 2 cesty: buď USA jako zemědělská země nebo anglická cesta k prů¬myslové revoluci. V důsledku toho se proti sobě staví následující 2 názorově odlišné skupiny: 1. přívrženci decentralistické ústavy a volné konfederace, kteří prosazovali pokračování zemědělské politi¬ky státu ? farmářsko-měšťanské demokratické republiky a kteří byli orientováni na Francii (Thomas Jefferson) 2. přívrženci federativního systému se silnou ústřední vládou, prosazující průmyslovou cestu vývoje ? vyspělý průmyslový stát s kladným vztahem k anglickému ekonomickému partnerovi (AlexandrHamilton) Státní zřízení:
Zpočátku přetrvává volný svazek nezávislých států – Unie (zachování ústav, samostatnost ve vnitřní politice); roku 1781 vstupují v platnost tzv. Články konfederace (vytvo¬řeny a přijaty 1777), představující 1. ústavu nezávislého státu. Tato ústava obsahovala demokra¬tické prvky, zákonodárným a výkonným orgánem byl stanoven jednokomorový Kongres (zástupce z každého státu), v jehož kompetencích bylo právo vyhlásit válku, uzavřít mír, řídit zahraniční politiku. Volební právo bylo roz¬šířeno na všechny muže platící daně. Konfederační období trvalo do r. 1789, neosvědčilo se z důvodu slabé a neefektivní vlády (bez pravomocí stanovit daně, razit peníze, regulovat obchod s cizími zeměmi aj.). Dochází k vnitřním rozporům a problémům, nastává hospodářská krize. Za války došlo k zadlužení státu (zahraniční půjčky) a farmářských usedlostí, což nyní vedlo k zvyšování a vymáhání daní k splacení státního dluhu, ke spekulacím s prodejem půdy na západě, znehodnocení měny. Z revoluce těžili vojenští dodavatalé a spekulanti ? nespokojenost farmářů a chudiny, živelná povstání (nesli důsledky obtíží). Povstání Daniela Shayse 1786, které bylo potla¬čeno vojskem, se stalo impulsem k vypracování nové ústavy. Roku 1787 dochází na ústavním Kongresu ve Philadelphii k revizi ústavy z r. 1781, která omezovala samostatnost jednotlivých států ? r. 1789 vyhlášena nová, federální ústava, která byla kompromisem mezi přívrženci centralismu a stoupenci volného soustátí. Ta uchovává práva jednotlivých států (včetně otroctví na jihu), severních státech bylo otroctví zrušeno.Vytvořila se silná ústřední vláda, byla přijata zásada federativního státu. 3 ústřední mocenské orgány:
nejvyšší zákonodárný orgán = Kongres, dvoukomorový zastupitelský sbor (Sněmovna reprezentantů a Senát),
výkonná moc = prezident (1789-l 797 1. prezident USA George Washington, 1801 -l 809 3. prezident Thomas Jefferson),
nejvyšší soudní moc = Nej¬vyšší soudní dvůr (předseda John Jay) – platí se změnami dodnes
Roku 1791 bylo přijato 10 doplňků konstituce, tzv. Listina práv (za¬jišťuje základní práva občanů Spojených států – svoboda náboženství, slova, tisku, shromažďování, petiční právo, právo nosit zbraně aj.) odlišnost tehdejší demokracie od současné: volební právo omezeno na dospělé, svobodné muže, kteří měli majetek (ženy, černí otroci, Indiáni bez politických práv) = práva bílých obyvatel Dochází k rychlému průmyslovému rozvoji, dále k dalšímu obsazování území západ¬ně od Appalačských hor – kolonizace směrem k Tichému oceánu x Indiáni. Byly odstraněny překážky svobodného rozvoje průmyslu a obchodu, Spojené státy se stávají 1. nezávislým národním státem na americkém kontinentě od příchodu evropských kolonizátorů, vzniká nový národ, obyvatelé osad — Ame¬ričané.
přínos americké revoluce
boj za národní osvobození z ko¬loniálního útlaku a za demokratické zřízení,
nový druh vlá¬dy, nové vztahy mezi občany (ovlivněny evropským myšle¬ním) ? inspirace a posila evropského zápasu o emancipaci člověka od feudálního útisku a za uvedení lidských práv do praxe,
vzor pro národně osvobozenecký boj v Jižní a Střed¬ní Americe (poč. 19. stol. vlna revolucí proti španělským kolonistům)
? vývoj světa směrem k občanské společnosti
4. Expanze na západ a občanská válka Koupě západní Louisiany od Napoleona I. /1803/ zdvojnásobila rozlohu státu. R.1819 postoupilo Španělsko území Floridy. R.1845 anektovaly USA Texas a v mexické válce /1846–1848/ připojily USA obrovské území od Nového Mexika po Kalifornii /smlouva z Guadelupe Hidalgo 1848/. V Oregonské smlouvě /1846/ byla severní hranice proti Kanadě, Gadsenovou smlouvou 1853/ bylo získáno od Mexika další pohraniční území. Tak dosáhla Unie až po Aljašku, kterou odkoupila r. 1867 od Ruska . /= rozloha zhruba jako dnes/.(1812 –1814 neúspěch v boji o Kanadu – vítězství Anglie.) Do 60. let se území ztrojnásobilo, roku 1869 otevřena 1. transkontinentální železnice – spojnice území od Tichého k Atlantskému oceánu, mezi San Franciscem a New Yorkem (rozvoj obchodu). Velké území bylo ale nejednotné. Sever a Jih neoddělovala jen otázka otroctví. Různé tradice a zcela odlišný hospod. vývoj zostřovaly protiklady mezi aristokratickými jižními státy s jejich monokulturní plantážní ekonomikou, v níž se otrocká práce považovala za nenahraditelnou, a demokratickým Severem, kde udávali tón obchodníci, farmáři a dělníci.
Volba republikána a odpůrce otroctví Abrahama Lincolna prezidentem r. 1860 dovršila rozkol mezi Severem a Jihem. Jižní státy provedly secesi /odloučení/ = 11 států opustilo Unii a vytvořilo samostatný stát , tzv. Konfederaci států Ameriky.Vypukla občanská válka /1861–1865/.
V čele jižanské armády stál generál Robert E. Lee proti veliteli Severu generálu Ulyssesovi S. Grantovi.Během války zrušil prez. Lincoln otroctví /1863/. Třináctý doplněk ústavy o otroctví byl ratifikován v r. 1865. Válka skončila vítězstvím Severu . Vyžádala si na 600 tis. mrtvých. Hospodářství Jihu bylo rozvráceno /většina bojů se odehrála právě na Jihu/. Zavraždění prezidenta Lincolna /1865/ zabránilo smíru mezi S. a J. Na 20 let obsadily Jih federální jednotky. Nastalo období rekonstrukce – snaha o zrovnoprávnění černochů, zavést průmyslové a demokratické řády Severu, stanovit podmínky, za nichž budou již. státy znovu přijaty do Unie. Postupně ale Sever ztrácel aktivitu a r.1877 prezident Grant stáhl vojska z Jihu.Ten se pomalu vzpamatovával z války. Aby byla zajištěna mocenská převaha bílých, vznikaly tajné spolky / Ku- Klux-Klan/. 5. Vzestup k světové velmoci Severní státy určovaly tempo modernizace. Nastal průmyslový rozmach /“král železnic“ Vanderbilt a „ naftový král“ Rockefeller/ a rozvoj trustů. Koncem 19.stol. se USA staly přední prům. velmocí světa. R. 1898 došlo kvůli Kubě k válce se Španělskem. Španělé byli poraženi a museli postoupit Portoriko, Filipíny a Guam Spojeným Státům. Kuba byla jako nezávislá republika postavena pod kontrolu USA.Ve stejném roce anektovaly USA Havajské ostrovy, v r. 1903 podnítily oddělení Panamy od Kolumbie a zajistily si tak ovládnutí Panamského průplavu.Tak USA zahájily politiku imperialismu.
Po počáteční neutralitě vstoupily USA, 2 měsíce po obnovení ponorkové války s Němci, v dubnu 1917 do první světové války na straně Dohody /Spojenců/. Ještě před koncem války usiloval prezident Theodor Woodrow Wilson /1913–1921/ o mezinárodní mírové uspořádání – tzv. „ 14 bodů“. Jeho zásluhou v rámci pařížské mírové konference byla založena Společnost národů /1919/. Republikánská většina Kongresu odmítla ale ratifikaci Versailleské dohody a paradoxně i vstup USA do SN. Země se vrátila do izolacionismu. Za republikánských prezidentů Warrena G..Hardinga /1921–1923/ a Calvina Coolidge /1923–1929/ zažily USA „zlatá dvacátá léta“, která přerušil krach na newyorkské burze na Černý pátek 24.10.1929 a vrhl zemi do největší hospod. krize své doby. Prezident Roosevelt /prezidentem 4× –1933,1937,19 41,1945/ se snažil řešit krizi svou koncepcí – New Deal /1932/, která představovala obrat od liberalistické hosp. politiky ke státnímu hosp. plánování spojenému s rozsáhlým sociálním programem /zejm. druhý New Deal – 1935/. Deprese úplně skončila až dodávkami válečného materiálu spojencům po vypuknutí 2. svět. války. Tehdy také USA končí svou izolacionistickou politiku. USA vstupují do 2.svět. války po japonském přepadení Pearl Harboru /7.12.1941 a něm. a itals. vyhlášení války /11.12. 1941/. Jejich vstup způsobuje významný obrat ve válce. Otázky poválečného uspořádání Evropy řešila zejména koalice Roosevelt, Churchill, Stalin na konferencích v Teheránu /1943/, na Jaltě a v Postupimi /1945/.
Vznik USA
1. Údobí před kolonizací Nejvyspělejší civilizace – v Jižní Americe /oblast Peru /- ve Střední Americe /Mexiko/. Na poč. našeho letopočtu se na jihu Yucatánského poloostrova, v Guatemale a Salvádoru vytvořily první mayské městské státy. Toto období tzv.staré říše trvá 4.-7.stol. Byly to otrokářské státy s vyspělým zemědělstvím –zejm. pěstování bobů a kukuřice. Mayové neznali chov domácích zvířat, předměty vyráběli hlavně z kamene /doba kamenná/, výjimečně používali předměty z mědi /dovezené/. Měli ale vynikající znalosti z matem., astronomie, vysoké úrovně dosáhli v architektuře a sochařství. Nedlouho po přelomu století vznikla další kultura, kterou založili Toltékové. V 10. stol. si podmanili říši Mayů a udrželi se v ní až do r.1436 /vyhnalo je mayské povstání/. Mayové velmi ovlivnili kulturu Toltéků. V 1. pol. 15. stol. byla v Mexiku na vrcholu své moci třetí velká kultura –aztécká, rovněž ovlivňovaná kulturou Mayů. Aztékové od nich přejali znalost písma, kalendář. Měli vyvinuté zemědělství /mnoho plodin, chov zvířat – psi, krocani, husy, kachny/. Využívali zavlažovací zařízení. Střediskem jejich říše bylo město Tenochtitlan /Mexiko/, vystavěné uprostřed jezera na dřevěných pilotech. Předměty vyráběli z cínu, mědi a bronzu. Stavěli stupňovité chrámy, ve kterých obětovali lidi bohu války Opeřenému hadovi. Čtvrtou velkou amer. civilizací byli Inkové, kteří si ve 12.stol. podmanili zeměd. obyv. v udolí Cuzco /Peru/ a vytvořili vyspělou říši /vrcholí v 15.stol/: obrovská rozloha, rozvinuté zemědělství /terasovitá pole uměle zavlažovaná a hnojená ptačím trusem – guanem, kukuřice, brambory, chov. lamy – k tahu, přídělový systém půdy,odvod 2/3 výtěžku. zejména vyspělé řemeslo/dovedli vyrobit bronz/.Důl. úlohu hrálo náboženství – kult boha Slunce. Měli vyspělou společenskou organizaci – přísná hierarchie.Vysoká úroveň kulturní – kalendář sluneční i lunární, lékařství /prováděli složité chirurg.zákro ky/,školy pro bohaté děti… Když přistáli Evropané v 16.stol. u americ. Břehů, nacházely se a tamní civilizace na přechodu mezi dobou kamennou a bronzovou. Přesto je aztécká a incká kultura ohromila –zejména jejich bohatství. To byl také hlavní důvod dobytí těchto civilizací. Setkání s evropskou civil. omezila indiánské osídlení a decimovala jej nemocemi – hlavně tuberkulózou. Expanze na západ, kolonizace bělošských osídlenců, stavba železnic v 19.stol. a vyhubení původní zvířeny /bizonů/ zničily nakonec existenční základnu Indiánů. 2. Koloniální období Po dobytí aztécké říše /1519 – 1521 Hernando Cortéz/ a posléze říše Inků /1531 – 1533 Francisco Pizarro/ pronikali Španělé od roku 1939 na Floridu, Mississippi a jižní Kalifornii a do Apalačských hor. R.1610 založili Santa Fé /Nové Mexiko/,1690 roz šířili své území do Texasu, pak do sev. Kalifornie a r. 1792 do záp. Lousiany. Francouzi obsadili území od Velkých jezer na severu až po ústí Mississippi, r. 1718 založili New Orleans. Angličané začali osídlování Sev.Ameriky r.1607 založením Jamestownu, jádra Virginie a přistáním puritánských „otců poutníků“ na lodi Myflower na místě dnešního Plymouthu /založení Massachusetts 1629/. Znamenalo to počátek Nové Anglie. Do r.1733 pak vzniklo podél atlantského pobřeží 13 kolonií s nejvýznamnějším postavením. Tyto osady se od sebe navzájem lišily: ? severovýchod – tzv. Nová Anglie, převážně horská oblast (Connecticut, Massachusetts, New Hampshire, Rhode Island) -osídlen zvl. anglickými emigranty – kalvinistickými puritány – ti zakládali menší farmy (obilnářství), zemědělská malovýroba, rybolov na pobřeží, těžba dřeva, námořní obchod (přístav Boston) ? střed (např. Pensylvánie, New York, New Jersey) – národ¬nostně různorodé obyvatelstvo, emigranti z kontinentu (Ho¬landsko, Německo, Židé aj.), Irové a Skotové, jen 1/3 Angli¬čanů ? převaha řemeslné a manufakturní výroby textilu a železářství, menší farmy nebo nájem půdy; výroba pro trh ? bohatí obchodníci, pak centra průmyslové výroby a obchod¬ní centra (New York, Philadelphia); větší náboženská tole¬rantnost ? jih (např. Maryland, Virginie, Severní a Jižní Karolina) ? velkostatkářské zemědělství, plantáže s monokulturami (ta¬bák, cukrová třtina, bavlník, indigovník – z kořenů modré barvivo – indigo k výrobě inkoustu a barvení látek), s černými otroky z Afriky (nelidské zacházení, naprostá poslušnost a podřízenost vůči majiteli, „mluvící dobytek”, předmět ob¬chodu, těžká práce)
3. Boj severoamerických osad za nezávislost
Po sedmileté válce, tj. od roku 1763, Anglie byla hospodářsky vyčerpána a snažila se vyždímat co největší zisky ze severoam. osad – bránila jejich samostatnému hosp. rozvoji a volnému podnikání, protože osady pro ni znamenaly zdroj laciných surovin a odbytiště pro anglické výrobky. Na osady byly přesunuty náklady na vydržování přítomného angl. vojska, angl. vláda omezovala rozvoj průmyslu a námořního obchodu (dovoz zboží dovolen jen na angl. lodích). Bylo zakázáno přímé obchodní spojení s Evropou, rozšiřování hutnictví a osazování nových území západně od Appalačských hor (přímé vlastnictví ang. krále), kde chtěli Angličané získávat levné kožešiny od Indiánů. Na vnucované dovážené angl. zboží (papír, čaj, sklo aj.) byla uvalena vysoká cla. R. 1764 byla vypsána nová daň na cukr. Byly zavedeny i další poplatky – např. kolkový zákon (poplatky za veřejné písemnosti, noviny, kalendáře), Townshendovy zákony (nepřímé daně na spotřební zboží), které však musely být pro odpor osadníků po několika letech odvolány.
V r. 1775 došlo k prvnímu ozbrojenému střetnutí milic s britským vojskem u Lexingtonu a Concordu. Téhož roku se konal II. kontinentální kongres v Philadelphii – byla zde dohodnuta nutnost boje za nezávislost a práva Američanů. Vznikla americká kontinentální armáda, do jejíhož čela se postavil bohatý plantážník z Virginie George Washington (1732–1799) – byl rozvážný, energický, disponoval organizačními schopnostmi a zkušenostmi. 4. 7. 1776 bylo přijato Prohlášení o nezávislosti a unii (státní svátek USA), jehož autorem byl právník a statkář z Virginie Thomas Jefferson (1743–1826). Toto prohlášení spočívá na 2 zá¬kladních principech demokracie:
? odůvodněna odluka od Anglie, na principech prohlášení je patrný vliv osvícenských filozofů, zvl. J. Locka. Vznik Unie (USA) byl však odmítnut anglickým králem ? vylodění anglického vojska v Americe. Dochází k následujícímu střetnutí: britská armáda (výcvik, nejlepší námořnictvo) + žoldnéři z Evropy versus osadníci (statečnost, vlastenectví, ale špatný výcvik, neukázněnost) + dobrovolníci (pomoc Francie, zvi. markýze de La Fayetta, Španělska, polského generála Tadeusze Kosciuszka) V 1. fázi revoluce probíhají boje na severu, zpočátku neúspěch osad (kolísavost Kongresu, ochota uzavřít mír s králem) a převaha britských jednotek (1776 britská evakuace Bostonu, obsazen New York). Předáci revoluce, zvl. politik, žurnalista, agitátor Tom Paine , alarmoval veřejné mínění úspěšným spiskem Zdravý rozum, ve kterém hlásá nutnost svrchované koloniální nadvlády, myšlenku svobody a rovnosti a diskutuje o cílech revoluce. V 2. fázi revoluce však dochází k trvalému obratu zá¬sluhou Benjamina Franklina (státník, přírodovědec, filozof), který zajistil spojenectví s Francií (půjčka, 6 tis. vojáků, francouzské loďst¬vo – znesnadňovalo zásobování britských vojsk), se Španělskem a Nizozemím.
? britské vojsko se vzdalo ? konec britské nadvlády nad Kon¬federací 13 osad (ponechala si Kanadu) ? konec války. Roku 1782 byla uznána nezávislost Spojených států amerických (USA). Hranice byla stanovena na severu na Velkých kanadských jezerech, na západě na řece Mississippi, na jihu na Floridě. Francii a Španělsku byla vrácena část zámořských kolonií. Vyjednáváním o míru byl pověřen Benjamin Franklin , roku 1783 byl uzavřen versailleský mír, britská vojska byla evakuována ze země.
V úvahu připadaly následující 2 cesty: buď USA jako zemědělská země nebo anglická cesta k prů¬myslové revoluci. V důsledku toho se proti sobě staví následující 2 názorově odlišné skupiny: 1. přívrženci decentralistické ústavy a volné konfederace, kteří prosazovali pokračování zemědělské politi¬ky státu ? farmářsko-měšťanské demokratické republiky a kteří byli orientováni na Francii (Thomas Jefferson) 2. přívrženci federativního systému se silnou ústřední vládou, prosazující průmyslovou cestu vývoje ? vyspělý průmyslový stát s kladným vztahem k anglickému ekonomickému partnerovi (AlexandrHamilton) Státní zřízení:
Zpočátku přetrvává volný svazek nezávislých států – Unie (zachování ústav, samostatnost ve vnitřní politice); roku 1781 vstupují v platnost tzv. Články konfederace (vytvo¬řeny a přijaty 1777), představující 1. ústavu nezávislého státu. Tato ústava obsahovala demokra¬tické prvky, zákonodárným a výkonným orgánem byl stanoven jednokomorový Kongres (zástupce z každého státu), v jehož kompetencích bylo právo vyhlásit válku, uzavřít mír, řídit zahraniční politiku. Volební právo bylo roz¬šířeno na všechny muže platící daně. Konfederační období trvalo do r. 1789, neosvědčilo se z důvodu slabé a neefektivní vlády (bez pravomocí stanovit daně, razit peníze, regulovat obchod s cizími zeměmi aj.). Dochází k vnitřním rozporům a problémům, nastává hospodářská krize. Za války došlo k zadlužení státu (zahraniční půjčky) a farmářských usedlostí, což nyní vedlo k zvyšování a vymáhání daní k splacení státního dluhu, ke spekulacím s prodejem půdy na západě, znehodnocení měny. Z revoluce těžili vojenští dodavatalé a spekulanti ? nespokojenost farmářů a chudiny, živelná povstání (nesli důsledky obtíží). Povstání Daniela Shayse 1786, které bylo potla¬čeno vojskem, se stalo impulsem k vypracování nové ústavy. Roku 1787 dochází na ústavním Kongresu ve Philadelphii k revizi ústavy z r. 1781, která omezovala samostatnost jednotlivých států ? r. 1789 vyhlášena nová, federální ústava, která byla kompromisem mezi přívrženci centralismu a stoupenci volného soustátí. Ta uchovává práva jednotlivých států (včetně otroctví na jihu), severních státech bylo otroctví zrušeno.Vytvořila se silná ústřední vláda, byla přijata zásada federativního státu. 3 ústřední mocenské orgány:
Roku 1791 bylo přijato 10 doplňků konstituce, tzv. Listina práv (za¬jišťuje základní práva občanů Spojených států – svoboda náboženství, slova, tisku, shromažďování, petiční právo, právo nosit zbraně aj.) odlišnost tehdejší demokracie od současné: volební právo omezeno na dospělé, svobodné muže, kteří měli majetek (ženy, černí otroci, Indiáni bez politických práv) = práva bílých obyvatel Dochází k rychlému průmyslovému rozvoji, dále k dalšímu obsazování území západ¬ně od Appalačských hor – kolonizace směrem k Tichému oceánu x Indiáni. Byly odstraněny překážky svobodného rozvoje průmyslu a obchodu, Spojené státy se stávají 1. nezávislým národním státem na americkém kontinentě od příchodu evropských kolonizátorů, vzniká nový národ, obyvatelé osad — Ame¬ričané.
? vývoj světa směrem k občanské společnosti
4. Expanze na západ a občanská válka Koupě západní Louisiany od Napoleona I. /1803/ zdvojnásobila rozlohu státu. R.1819 postoupilo Španělsko území Floridy. R.1845 anektovaly USA Texas a v mexické válce /1846–1848/ připojily USA obrovské území od Nového Mexika po Kalifornii /smlouva z Guadelupe Hidalgo 1848/. V Oregonské smlouvě /1846/ byla severní hranice proti Kanadě, Gadsenovou smlouvou 1853/ bylo získáno od Mexika další pohraniční území. Tak dosáhla Unie až po Aljašku, kterou odkoupila r. 1867 od Ruska . /= rozloha zhruba jako dnes/.(1812 –1814 neúspěch v boji o Kanadu – vítězství Anglie.) Do 60. let se území ztrojnásobilo, roku 1869 otevřena 1. transkontinentální železnice – spojnice území od Tichého k Atlantskému oceánu, mezi San Franciscem a New Yorkem (rozvoj obchodu). Velké území bylo ale nejednotné. Sever a Jih neoddělovala jen otázka otroctví. Různé tradice a zcela odlišný hospod. vývoj zostřovaly protiklady mezi aristokratickými jižními státy s jejich monokulturní plantážní ekonomikou, v níž se otrocká práce považovala za nenahraditelnou, a demokratickým Severem, kde udávali tón obchodníci, farmáři a dělníci.
Volba republikána a odpůrce otroctví Abrahama Lincolna prezidentem r. 1860 dovršila rozkol mezi Severem a Jihem. Jižní státy provedly secesi /odloučení/ = 11 států opustilo Unii a vytvořilo samostatný stát , tzv. Konfederaci států Ameriky.Vypukla občanská válka /1861–1865/.
V čele jižanské armády stál generál Robert E. Lee proti veliteli Severu generálu Ulyssesovi S. Grantovi.Během války zrušil prez. Lincoln otroctví /1863/. Třináctý doplněk ústavy o otroctví byl ratifikován v r. 1865. Válka skončila vítězstvím Severu . Vyžádala si na 600 tis. mrtvých. Hospodářství Jihu bylo rozvráceno /většina bojů se odehrála právě na Jihu/. Zavraždění prezidenta Lincolna /1865/ zabránilo smíru mezi S. a J. Na 20 let obsadily Jih federální jednotky. Nastalo období rekonstrukce – snaha o zrovnoprávnění černochů, zavést průmyslové a demokratické řády Severu, stanovit podmínky, za nichž budou již. státy znovu přijaty do Unie. Postupně ale Sever ztrácel aktivitu a r.1877 prezident Grant stáhl vojska z Jihu.Ten se pomalu vzpamatovával z války. Aby byla zajištěna mocenská převaha bílých, vznikaly tajné spolky / Ku- Klux-Klan/. 5. Vzestup k světové velmoci Severní státy určovaly tempo modernizace. Nastal průmyslový rozmach /“král železnic“ Vanderbilt a „ naftový král“ Rockefeller/ a rozvoj trustů. Koncem 19.stol. se USA staly přední prům. velmocí světa. R. 1898 došlo kvůli Kubě k válce se Španělskem. Španělé byli poraženi a museli postoupit Portoriko, Filipíny a Guam Spojeným Státům. Kuba byla jako nezávislá republika postavena pod kontrolu USA.Ve stejném roce anektovaly USA Havajské ostrovy, v r. 1903 podnítily oddělení Panamy od Kolumbie a zajistily si tak ovládnutí Panamského průplavu.Tak USA zahájily politiku imperialismu.
Po počáteční neutralitě vstoupily USA, 2 měsíce po obnovení ponorkové války s Němci, v dubnu 1917 do první světové války na straně Dohody /Spojenců/. Ještě před koncem války usiloval prezident Theodor Woodrow Wilson /1913–1921/ o mezinárodní mírové uspořádání – tzv. „ 14 bodů“. Jeho zásluhou v rámci pařížské mírové konference byla založena Společnost národů /1919/. Republikánská většina Kongresu odmítla ale ratifikaci Versailleské dohody a paradoxně i vstup USA do SN. Země se vrátila do izolacionismu. Za republikánských prezidentů Warrena G..Hardinga /1921–1923/ a Calvina Coolidge /1923–1929/ zažily USA „zlatá dvacátá léta“, která přerušil krach na newyorkské burze na Černý pátek 24.10.1929 a vrhl zemi do největší hospod. krize své doby. Prezident Roosevelt /prezidentem 4× –1933,1937,19 41,1945/ se snažil řešit krizi svou koncepcí – New Deal /1932/, která představovala obrat od liberalistické hosp. politiky ke státnímu hosp. plánování spojenému s rozsáhlým sociálním programem /zejm. druhý New Deal – 1935/. Deprese úplně skončila až dodávkami válečného materiálu spojencům po vypuknutí 2. svět. války. Tehdy také USA končí svou izolacionistickou politiku. USA vstupují do 2.svět. války po japonském přepadení Pearl Harboru /7.12.1941 a něm. a itals. vyhlášení války /11.12. 1941/. Jejich vstup způsobuje významný obrat ve válce. Otázky poválečného uspořádání Evropy řešila zejména koalice Roosevelt, Churchill, Stalin na konferencích v Teheránu /1943/, na Jaltě a v Postupimi /1945/.