Vrcholný – rozvinutý středověk

• přetrvává zemědělský charakter středověké civilizace
• proces změn nazýván agrární revolucí
• vyvolána technologickými zlepšeními
• umožněna i značnými klimatickými změnami
• v průběhu 12. A 13.st. dočasně oteplení – růst průměrné roční teploty
• zhoršení ve 14.st. – pokles produkce a stagnace
• negativní vliv periodicky se opakujících hladomorů a epidemií –např.tzv.černá smrt=mor

v pol.14.st. – úbytek obyvatel celkově o 20%

• rodina = základ středověké společnosti
• urozený původ šlechtických rodů – významní předkové, dědičný majetek,, smysl pro rodovou čest
• venkovská rodina – převáženě rolnická – hospodářská soběstačnost, podřízené postavení žen – pro boj a práci v hospodářství důležitější muž
• křesťanská víra – spojovací prvek všech vrstev středověké společnosti
• společenská struktura – k trojímu lidu – šlechta, duchovenstvo, venkovský lid/hl.v poddan ství/
• měšťanstvo – nová vrstva – spjaté s řemeslem a obchodem –růst jeho společenského významu
• kolonizace, vznik a rozvoj měst – center řemesla a obchodu -11.st.-na evropském pobřeží Středozemního moře a v západní Evropě – Janov,Benátky

  12. a13.st. – v ostatní Evropě

• ustálení obchodních cest v Evropě z jihu na sever, od západu na východ
• populační vzestup – počet usedlostí se ztrojnásobil – v důsledku změny ve složení a kvalitě stravy
• prodloužení průměrného lidského věku z 25 na 30 – 35 let
• upevnění moci panovníka ve feudálně uspořádané společnosti, ale i první pokusy šlechty o podíl na rozhodování
• zárodky nových rozporů politických, hospodářských, sociálních – snahy o řešení – povstání rolníků, husitské hnutí aj.
• civilizační vzestup – překonání roztříštěnosti
• vznik jednotlivých států – zvláště na západě

průvodní jevy centralizace:

• růst rodového majetku vládnoucí dynastie
• odborní úředníci ve správě země – místo dřívějších feudálních hodnostářů
• právní normy – vzor římského práva
• vojsko podřízené panovníkovi

zdroje nákladů :

• výnos královských panství a daně
• nově zvyšování daní, půjčky, zabavování majetku nepohodlných
• územní zisky, židovské pogromy
• růst společenských rozporů – bouře ve městech, odpor poddaných vůči vrchnosti, odpor poddaných vůči vrchnosti, odpor všech církví – reformní hnutí
• nerovnoměrnost vývoje podle podmínek území – hospodářský vzestup v oblasti záp.Evropy. Jinde zpomalení vývoje v důsledku nájezdu kočovníků – na východě Tatarů,
• v byzantské a arabské oblasti nájezdy Turků

gotická kultura, rozvoj národních jazyků, růst vzdělanosti – univerzity

Venkovská civilizace

• zemědělství stále hlavní zdroj obživy
• obdělávání půdy bez větších změn
• regulované trojhonné i vícehonné systémy – intenzifikace
• střídání ozimu, jaře a úhoru – omezení rozsahu neplodného úhoru – vhodné pro využití evropského klimatu – mírné zimy
• změna skladby pěstovaných plodin – vedle pšenice a prosa – oves a žito –žitný chléb,

luštěniny, len, zelenina sadařství a vinařství nízké výnosy – trojnásobek výsevku nepěstovaly se pícniny /krmivo pro dobytek na zimu/, nedostatek luk a pastvin – trvale málo dobytka – nedostatek chlévské mrvy k hnojení chov dobytka – kůň k jízdě, hovězí k tahu, ovce, vepřové maso

• dokonalejší typy zemědělského nářadí – obecné použití železa-
• zvl.konstrukční odlišnost pluhu s asymetrickou radlicí – hlubší orba a obracení půdy
• brány
• dokonalejší zapřahání tažných zvířat – kůň do chomoutu, krávy a voli do jařma – lepší využití tažné síly – opora o boky
• zdokonalené pohonné zařízení – vodní a větrné mlýny
• spřádací kolo, tkalcovský stav, čerpadla
• zemědělství stačilo uživit i vládnoucí vrstvu, snížila se hrozba hladu nejnižších vrstev
• zvětšování obdělávané plochy – vznik nových, větších osad i na dosud neobdělané půdě = kolonizace = příčiny – nedostatek půdy = obživy
  • snaha po dědičné držbě půdy
  • zvýhodnění kolonistů

kolonizace vnitřní – domácí – příchod zemědělců z nížin – hromadné osídlování oblastí i výše položených – kopce, lesy, pomezní hvozdy a pralesy kolonizace vnější – podíl obyvatel cizího původu z přelidněných zemí, např.německých osadníků do střední Evropy a čes. zemí anglických do jižního Skotska francouzských do španělského pohraničí Evropanů v době křižáckých výprav na Blízký východ

• zvláště v pol.12.st. – německá kolonizace na východ od Labea v českých zemích /na západě Čech často německý živel převažoval
• počátky dvojjazyčnosti u nás i odcizení šlechty

nové typy středověkého práva a výhody kolonistů

• půda stále vlastnictvím krále nebo šlechticů
• za pronájem půdy /pacht/ dávky naturální, peněžní, robota
• zákupové – emfyteutické právo – zaplacený pozemek – dědičný nájem půdy, trvalá držba
• výhody – po určitou dobu osvobození od placení nájmu a od roboty /12 – 20 let/ – ulehčení , staročesky lhóta = lhůta

středověká vesnice – změna podoby v 12. 13. ST.

• typ lidského sídliště většiny obyvatelstva – sedláci, řemeslníci, bezzemci, ale i zemané a kněží
• majetkové rozdíly i rozdílné právní předpisy
• suché místo blízko vodního roku
• vykácený les, obdělaná půda
• usedlosti už pravidelně uspořádány kolem návsi nebo podél centrální cesty
• vedle obytných domů i hospodářská stavení, krčmy, mlýny, kovárna
• zemanská tvrz,fara, kostel
• oplocené dvory
• humno – místo na konci usedlosti chráněné střechou – k mlácení obilí a prosévání zrn, za humny pole – úzké parcely tvaru obdélníka či klínu až k souvrati = mez, kde se pluh otáčel
• změna vzhledu usedlostí – vedle nadzemních roubených staveb z otesaných kmenůod 12.st. i kamenné zdivo – později cihly
  - malá okna, vstupní dveře

vrchnost – feudálové – řídili život na panství, soudili a chránili poddané

• udržovali pořádek, vyžadovali roboty a dávky
• vrchnost světská – panovník, šlechtic
• vrchnost církevní – biskup, kláštery
• správa vesnice – rychtář – zástupce, poddaný – bohatý sedlák, rozsuzoval spory, dohlížel na odvádění dávek – zbaven za to části povinností poddaných
• při vesnických kostelích zřizovány fary – spravovány faráři – konal církev.obřady, náboženské úkony, vybíral poplatky – desátky

Šíření a vliv křesťanství

• od 11.st. – vzestup náboženského cítění -
• cesty věřících k poutním místům do Svaté země – Palestiny, místa působení Ježíše Krista
• za vlády Arabů snášenlivost – za cenu zisků z obchodu, poplatků aj.
• v pol. 11.st. – příchod Turků = uraloaltajští kočovníci do Malé Asie a na Blízký východ-
• přijali islám, založili v Malé Asii sultanát
• podle náčelníka Seldžúka nazýváni Seldžúkové
• přerušena obchodní činnost byzantských a italských kupců /obchodní spojení s Čínou a Indií/
• dobývání byzantského a arménského území
• po vítězství Turků u Mantzikertu 1071 porušena stabilita východní hranice Byzantské říše
• pronikání na západ, vznik nových tureckých států
• 1076 – dobyt Jeruzalém – město s Božím hrobem, pro křesťany posvátné
  • Palestina vláda Arabů vystřídána Turky -
• zhoršení podmínek pro křesťanské poutníky
• do 1270 – dobyty všechny oblasti křesťanů /Palestina držena do konce 1.svět.války,pak svrchovanost Velké Británie/
• přepady a vraždění křesťanských poutníků
• přímo ohrožena Byzanc = Cařihrad – prosba byzantského císaře k panovníku západních zemí o pomoc, prosba jeruzalémského patriarchy o pomoc papeže = příležitost pro papeže /zvl. po velkém schizmatu / postavit se do čela celého křesťanského světa – podřídit si východní církev
• 1095 – sněm církve a světských knížat v Clermontu – již.Francie
• zároveň koncil v severoitaské Piacenze – výzva papeže Urbana II. k válečné

výpravě – svaté válce – proti nevěřícím, tj. muslimům cíl – osvobodit Boží hrob a Svatou zemi od Turků + hospodářs. a politic. cíle – za účast v boji slib duchovní milosti, odpuštění hříchů, přídělu půdy dobyté na Východě

Křížové výpravy – kruciáty obecně :

• – vojenská tažení evropských panovníků a šlechty do pohanských oblastí nebo protimuslimům či kacířům
  • vyhlašovány papežem
• motivy a důvody – náboženské + mocenské a kořistnické=
• = hluboká víra+drancová ní,pobíjení obyvatel
• bojovníci označeni červeným křížem na oděvu a válečných praporech – křižáci
• kříž = symbol Kristova utrpení
• rytíři ve středověkém válečnictví, ozbrojení jezdci v ocelovém brnění
• drátěná košile o ramen k lýtkům, drátěná kápě – ochrana krku, kuželovitá přilba vpředu s rovným pásem přes nos, podlouhlý kožený štít s železnou obrubou, dvousečný meč, kopí
• obtížné manévrování, nutnost čelního střetnutí
• používání kuší – samostřílů
• pasování na rytíře – po prokázání udatnosti, čestnosti, věrnosti panovníkovi
• nejvýznamnější výpravy – na východní břehy Středozemního moře –
• celkem 8 křížových výprav + l dětská – 1096 – 1291
• papežova výzva šířena horlivými kazateli – ohlas a nadšení – touha po slávě a bohatství Východu
• různorodé zájmy účastníků výprav:
• šlechta – zvl.mladší synové /dědictví půdy podle tzv.majorátu pro nejstaršího syna / -
  • získat nové léno /kolonizací, vojenským tažením/
    • drobná šlechta – zisk panství, kořist
• poddaní – naděje na snadnější živobytí, svobody, půdy – zbavit se poddanství a bídy
• dobrodruzi – touha po kořisti
• obchodní města – výnosný obchod, zásobování a doprava křižáků i poutníků –
  • zvl. Benátky, Janov, Pisa – velké zisky

1. křížová výprava- 1095 – 1096

• nejprve houfy chudých rolníků – nevyzbrojeni, neorganizováni, bez zkušeností, kázně
• cestou drancovali cizí země – neúspěch
• část ubita Uhra, část Turky nebo upadli do otroctví
• 2.část výpravy – vedena francouzskými ,italskými a nizozemskými feudály-
• podpora byzantského císaře
• 1099 křižáky dobyt Jeruzalém – v jejich rukou až do 1187
• na dobytém území zřízeny křižácké státy – hrabství Edessa /1098 – 1146/
• - knížectví Antiochea /1098 – 1268/
• - hrabství Tripolis /1102 – 1289/
• v čele – Jeruzalémské království /1099 – 1187/
• křižáci stále vystaveni tureckým útokům,vedru, hladu
• část křižáků návrat s kořistí do Evropy

2. křížová výprava – 1147 – 1148

• v čele : francouzský král Ludvík VII.
• Německý císař Konrád III.
• účast : český kníže Vladislav II.
• neúspěšný pokus dobýt Damašek a roztříštit křižácká území
• rovnováha sil
• zlom po bitvě u Hattínu 1187 – zdrcující porážka křižáků od sultána Saladina – obsadil Jeruzalém a další města – vládl v Egyptě a Sýrii

3. křížová výprava – 1189 – 1192

• pokus o zvrat nepříznivé situace
• v čele německý císař Fridrich I. Barbarossa – 1190 – vítězství nad Seldžúky
• francouzský král Filip II. a anglický král Richard Lví Srdce – dobytí Akkonu
• rozsahem největší výprava – jen částečný úspěch
• francouzský a anglický král znepřáteleni
• Fridrich zahynul v rozvodněné řece
• neúspěch pokusu dobýt Jeruzalém – jen dohoda anglického krále se sultánem o povolení

návštěv křesťanů do Jeruzaléma a Palestiny

4. křížová výprava – 1202 – 1204

• na výzvu papeže Innocence III.
• vůdce benátský dóže Enrico Dandolo a hrabě Balduin Flanderský
• na popud Benátčanů zaměřena /místo proti nevěřícím/ proti křesťanům – dobyt Cařihrad

/obchodní konkurent Benátek/

• na dobytém území vzniklo Latinské císařství /na 60 let/
• byzantská říše ještě obnovena 1261, ale až do zániku /1453/ neměla dřívější moc a význam

5. křížová výprava – 1216 – 1221

• vedena papežským legátem
• cíl – Egypt
• neúspěšný pokus dobýt Káhiru

6. křížová výprava – 1228 – 1229

• vedl císař Fridrich II.
• Jeruzalém získán smlouvou, ale jen do 1244

7. a 8. křížová výprava – 1248 – 1254,1270

• vedena Ludvíkem IX. Svatým – nepříliš úspěšná
• zajat v Egyptě, zemřel na mor v Tunisu

1291 – dobyta poslední křižácká pevnost Akkon

• pak postupně zánik křesťanského panství v Palestině

9. dětská křížová výprava – 1212 –v pořadí 5. výprava

• otřesný doklad splynutí ideových a kořistnických cílů
• nevinné děti měly dosáhnout toho, čeho nedosáhli hříšní dospělí
• uskutečněna přes zákaz papeže
• ztráty na životech, obchodníky v Marseille děti prodány muslimům do otroctví nebo utonuly v moři

Důsledky křížových výprav

• křesťanské panství na Blízkém východě se udržet nepodařilo
• vzrůst moci a bohatství církve, papeže – dočasné upevnění postavení v křesťanském světěvrchol moci ve 13.st.
• překonání rozdrobenosti a omezení pustošivých drobných válek v západoevropských zemíchodliv šlechty na vzdálená bojiště usnadnilo posílení královské moci
• rozvoj měst v důsledku rozšíření obchodu mezi Středomořím a Středním i Dálným východem, zvl.Benátek a Janova

-

• rozšíření peněžních vztahů

-

• nové plodiny – rýže, mák, špenát,broskve, citrony, pomeranče, třina, koření

-

• zdokonalení výroby – stavba větrných mlýnů, zavodňování polí, výroba skla, hedvábí, sametu, bavlněných látek, tkaní koberců

-

• kulturní obohacení Evropy – styk s arabskou a byzantskou kulturouprolínání 3 civilizací – křesťanské/tj .latinské a řecké, islámské/
• arabské znalosti a starověké spisy z arabských překladů
• pronikání gotické architektury do Levanty

-

• růst životních potřeb lidí /panstva/ – vliv východního přepychu – klenoty, závoje, kožešiny, luxusní látky, spodní prádlo, postele se záclonkamizábavy – lov se sokolem, šachy

  používání voňavek, lázně, konzumace cizích vín, kořeněné stravy

• rytířský styl – uhlazené chování, dvornost, ideál ženy – dámyerby – původně znaky malované na štíty pro rozlišení obrněných rytířů

  vznik dvorské rytířské poezie

  život na dvorcích a tvrzích vystřídán životem na nepřístupných hradech – strmé skály=

= pevnost s obytným palácem a kaplí

• vznik rytířských řádů za válek v Palestině
• původně sdružení na dobytém území k ochraně poutníků do Svaté země i k zabezpečení nemocných a chudých – charitativní činnost
• pak bojující oddíly k ochraně poutníků i vlastních sídel před nepřáteli – spojení vojenské a charitativní činnosti s životem mnišských řádů
• řády podléhaly přímo papeži

• johanité – 1113 – původně řád špitálu sv. Jana Křtitele Jeruzalémského
  • charitativní bratrstvo v Jeruzalémě
  • ve znaku bílý osmiboký kříž v černém poli
  • ochraňovali poutníky do Svaté země, pak soustředili činnost doStředozemního moře, nejprve na Kypr,pak na Rhodos,pak

    nezávislý stát na Maltě – sídlo velmistra –maltéžští rytíři

• templáři – 1118 – podle templu = chrámu Šalamounova v Jeruzaléměve znaku červený latinský kříž v černém
  bohatý a mocný řád zrušen 1312 francouzským králem Filipem IV.
  na základě vykonstruovaného obvinění z kacířství
  • řád německých rytířů – 1197do konce 13.st. činnost v Palestině – pak rozdíl v christianizaci Evropy

    / řád známý z dějin Polska a Pruska / kolonizace celého Pobaltí

    • porážka polsko-litevským vojskem 1410 u Grunwaldu podlomila jehomoc – účast též českých oddílů
    • stavby mohutných hradů, opevněných sídel a řádových klášterů
    • ve znaku černý latinský kříž v bílém poli
    • počátky spjaty s německým špitálem v Akkonu

Křížové výpravy pořádány i do jiných oblastí proti nevěřícím:

• na Pyrenejský poloostrov proti muslimským Arabům
• po 1050 válka za znovudobytí poloostrova křesťany = reconquista
• vedena z Kastilie a Aragonie
• po 400 letech bojů Arabové – Mauři poraženi a vyhnáni
• z dobytých území vytvořena léna
• proti Polabským Slovanům pod záminkou šíření křesťanství – ztráta svébytnosti, poněmčení, zánik, vznik Braniborské marky
• později proti křesťanským národům, které se stavěly proti církvi – např.za husitských válek v Čechách, za vlády Jiřího z Poděbrad aj.

Vrchol vlivu papežské moci a církve ve 13.st.

• výsledek boje proti nevěřícím, zápasu s císaři + náboženské nadšení věřících
• církev – univerzální, pevně stmelený celek, řízený církevní byrokracií
• duchovní + politická moc – za papeže Inocence II. uznávána panovníky jeho scvrchovaná moc
• poč.13.st. sepsáno církevní=kanonické právo = zákon zajišťující nezávislost duchovenstva na světské moci
• zdroje bohatství církve – křížové desátky – poplatky duchovenstva papeži
  • odpustky – peněžité náhrady za duchovní tresty
  • kořist z křižáckých výprav
• církev největším feudálem/pozemky/, udržuje poddané v poslušnosti
• život v přepychu a rozmařilosti – přezírání, nadřazenost vůči věřícím = veřejné pohoršení,odpor,ú silí obnovit apoštolskou chudob

Vznik sekt – z lat. odštěpenec

• sdružení nespokojených
• odchylné názory od uznávaných katolickou církví,výzvy k životu podle Bible a desatera – ohrožení autority církve
• např.tzv.hnutí Katharů- ve 12.st. v jižní Francii /čistí, pak kacíři/odmítali katolická dogmata, církevní majetek a obřady
• Albigenští – podle centra v Albi v jižní Francii – požadovali rozdělení církevního majetku1209 proti nim křížová výprava –původně trestná se změnila v dobyvačnou
• valdenští – v Burgundsku, Provenci a sev.Itálii –dle lyonského kupce Petra Valdëse
  • požadavek naprosté chudoby a závaznosti evangelia, demokratizace církve akázání i pro laiky.

    Vliv na počátky husitství a zrod jednoty bratrské v Čechách

• hnutí novokřtěnců, baptistů – navazovalo na valdenské
• proti nim – křižácké výpravy , často fyzické vyhubení

-

• v 1.pol.13.st. – zřízení církevního soudu = Svaté inkvizice – speciální instituce – -k vyhledávání a souzení kacířů – velké pravomoci, přísné tresty, konfiskace majetku i upalování
• inkvizičními úkoly pověřeny zvl. řády – dominikáni, františkáni, cisterciáci
• papežem Innocencem IV. povoleno mučení jako donucovací prostředek
• od 14.st. stíhány i tzv. styky s ďáblem – čarodějnice, mravnostní delikty a rituální vraždy / / údajně prováděné Židy/
• 1542 – reorganizace a centralizace inkvizice provedena papežem Pavlem III. –
• jako nástroj proti-reformace
• 16.st. – inkviziční praxe jezuitů – 1559 vydán Index librorum prohibitorum – seznamzakázaných knih

nové úsilí o mnišskou reformu poč.12.st.:

• po snaze benediktinů a clunyjském reformním hnutí – nové církevní řády a kláštery:

cisterciáci – tzv.řád šedí bratři – podle barvy šatu

• reformovaná odnož řádu benediktinů , založena 1098 v Citeaux ve Francii
• heslo – Modli se a pracuj
• zabývali se zemědělstvím, kultivací půdy
• klášter velké hospodářské centrum a kultura
• původně kostely bez věží /x benediktini/, kláštery bez soch ,malířské výzdoby soustředěné jen na Boha
• pak kostely prosvětlené, uctívání Panny Marie = nová citovost inspirovaná vztahem matky a dítěte
• v Čechách např. kláštery v Oseku, Vyšším Brodě, Tišnově, Třebíči

premonstráti – církevní řád založený v Prémontré /lat.Praemonstra tum/ ve Francii 1120 – v Čechách od 1140 – Strahov

vznik žebravých řádů :

• skupina církevních řádů spjatá s městským prostředím
• měly žít jen z almužen a podpor

františkáni založen sv.Františkem z Assisi

• požadavek následovat Krista v chudobě, pokoře, lásce k bližnímu
• život v mravnosti
• misijní a inkviziční činnost
• také ženský řád – např.klarisky – sv. Klára
• v Čechách po 1234 v Praze založen Anežský klášter pro chudé a postižené z iniciativy Anežky Přemyslovny, dcery Přemysla Otakara I.

dominikáni – založen kastilským řeholníkem Dominikem

• cesta k nápravě v e vzdělání – kázání a výuka
• papežem povoleno přednášet na univerzitě
• jejich působení oporou středověké scholastiky
• od 13. st. řídili inkvizici – v Čechách 1218 – Olomouc

karmelitáni – podle pohoří Karmel

• původně řehole tzv.obutých karmelitánů vznikla v Palestině 1208
• do Evropy šířena po 1240
• reformovaná větev ve Španělsku – tzv. bosí karmelitáni v 16.st.
• v Čechách od 18.st. v Praze, Mladé Boleslavi, Břevnově

augustiáni – tzv. poustevníci – obutí i bosí – od pol.13.st. pod řeholí sv. Augustina

Středověká města a městské civilizace

• 11. a 12.st. – znovu růst významu měst /po antickém středověku/ – hl. v záp.Evropě
• 13.st. – rozkvět obecně
• vznik měst – návaznost na antická města
• v Čechách bylo založeno 1300 asi 120 měst, z toho 30 královských

- druhy měst:

• královská – zakládána panovníkem – např. Praha, Plzeň, Litoměřice, Brno
• města horní, dolní = patří králi – řemeslná výroba a obchod nebo těžba stříbra ,nejbohatší s královskými mincovnami
• města věnná = patří králově vdově – např. Hradec Králové
• obyvatelé svobodní – podléhali jen králi
• poddanská – zakládána církevní šlechtou, hl. při klášterech nebo
• světskou na panské půdě -např.Telč, Prdubice
• obyvatelé nesvobodní – poddaní své vrchnosti
• specializace – horní města – dolování stříbra, kovů
• ve 12. a 13.st. – na předním místě v Evropě – Čechy a Slovensko svými nalezišti drahýchkovů
• sídla hlav a států, církví – Londýn, Paříž, Řím, Praha, Cařihrad, Moskva

lokace :

• založení města s pečlivým výběrem místa – hlediska ekonomická i vojenská
• komunikační možnosti, spádová oblast trhu, vhodné podmínky obrany

lokátor – prováděl středověké osidlování

• od 12.st. .- přesný stavební plán – šachovnicový půdorys, kolem náměstí patricijské domyv postranních uličkách – chudí
• hradby – kamenné s baštami, obrannými věžemi + městské brány – horní, dolní-vstup do
• města
• valy, vodní příkopy, padací mosty
• za hradbami – neopevněné předměstí – budovy patří k městu
• na viditelném místě popraviště
• k městu náležela i pole v okolí
• velikost města – většinou do 3 000 obyvatel /málo měst 10 000/
• nevelká rozloha 20 – 50 ha
• největší – Konstantinopol, Paříž, Praha s Novým Městem pražským

městská správa – privilegia:

• udělována zakladatelem nebo vrchností
• osobité právní postavení měst
• právo osobní svobody měsťanů a vlastního soudnictví – vyvázání se z lenních závazků

hospodářská správa:

• tržní – konat pravidelné trhy, příjmy do městské pokladny
• mílové – monopol výroby v okruhu 1 míle = asi 9 km
• skladu – povinnost kupce procházejícího územím vyložit zboží na prodej a zaplatitměstské clo
• celní – vybírat poplatky všeho druhu
• várečné – vařit pivo
• hrdelní – odsoudit k smrti a popravit
• právo obehnat město hradbami – významný opěrný bod
• právo městské samosprávy
• v čele města purkmistr s konšelskou radou – 12 členů –
• volena nebo dosazována vrchností na rok
• rychtář – předsedal konšelskému soudu a vybíral daně pro královskou pokladnu = královský zástupce, soudil spory
• královská města – nejvíce výsad – největší užitek z těžby stříbra
• královské mincovny – ražba mincí

Sociální struktura měst: odlišnost podle míry práv

• obyvatelé měst = nová vrstva společnosti – měšťané – odlišnosti od šlechty a poddaných způsobem práce a života

plnoprávní – nejbohatší, vlastníci majetku – dům, dílna

• městský patriciát – nejvlivnější – často potomci německých kolonizátorů – voleni za konšely do městské rady, řídili město / v čele samosprávy/ – hl. kupci a část řemeslníků,hl .mistři
• kramáři – drobní obchodníci v městě a okolí

- částečně plnoprávní a neplnoprávní – střední vrstvy a chudina – bez majetku, bez podílu na správě města

• tovaryši – vyučení řemeslníci, práce v dílně u mistra za nízkou mzdu
• učedníci, učni – učili se řemeslu u mistra + pomocné práce
• vojáci
• nejnižší vrstvy – chudina, žebráci
• nádeníci – příležitostná práce za nízké mzdy a nejtěžší práce

se zvláštními předpisy – žili ve městě, ale podléhali jiným právním normám=

• = duchovenstvo – mniši, faráři, církevní právní předpisy
• šlechta, univerzitní učitelé, studenti
• Židé – vyhoštěni na okraji společnosti, uzavřeni obvykle v ghetech
• různorodost obyvatel, odlišné postavení – zdroj sociálního napětí

Město jako výrobní centrum:

• cechy – sdružení výrobců jednoho řemesla nebo příbuzných řemesel – obrana předpatriciátem a k zamezení konkurence mezi řemeslníky
  sociální funkce – ochrana výrobců, pomoc vdovám a zchudlým
• členem cechu byl mistr – majitel dílny
• při slavnostech vystupovali jako celek s vlastní korouhví

Město jako centrum obchodu:

• poč. 14.st. centrem dálkového obchodu – západní Evropa- nejbohatší – Bruggy
• doprava zboží nákladná a nebezpečná – špatné silnice, placení mýt, cel = prodražení zboží
• překážky – nejednotné míry, váhy, mince – důsledek hospodářské roztříštěnosti
• nebezpečí loupeživých přepadů – ozbrojené obchodní karavany
• obchod s cizími zeměmi přispěl k rozvoji peněžnictví – vliv na rozvoj mincovnictví –
• naturální hospodářství doplňováno a postupně nahrazováno hospodářstvím peněžním
• nejistota záruk vedla k lichvářství – zbohatlí směnárníci – bankéři
• 1407 – 1. banka v Janově , burza v nizozemských Bruggách
• mezinárodní /původně vlašské/ názvosloví – saldo, konto, kredit, brutto, netto aj.

obchodní společnosti – dozor nad dovozem cizího zboží, dodávání surovin a odběr výrobků

• gildy – Flandry,Vlámsko, Francie
• hanzy – Německo
• 100 – 150 měst v říši + na baltském pobřeží – pravidla obchodní činnosti, sjednocení při ohrožení
• kontrola obchodu v celém Pobaltí, na Severním i Baltském moři, ale i význam vojenský a politický
• 1369 – Kolínská federace – vojenský pakt hanzovních měst proti Dánsku
• 1370 poraženo – obchodní monopol hanzy x Kalmarská unie /1397/ – Dánsko, Norsko, Švédsko
• 15.st. – hanza v důsledku nizozemské a anglické konkurence postupně upadala

Mocenské soupeření mezi Anglií a Francií

• 2 nejvýznamnější státy v západní Evropě
• v 11.st. Anglie
• od pol. 13.st. Francie – nejsilnější stát, centrum evropské vzdělanosti
• spojitost vývoje – území anglického krále ve Francii, francouzský původ anglického královského rodu Plantagenetů
• vzájemné mocenské boje – stoletá válka

příčiny soupeření:

• od 1066 v Anglii vláda Viléma Dobyvatele z francouzské Normandie
• = anglický král, ale i leník francouzského krále
• úsilí o centralizovaný stát – zmocnil se veškeré půdy – část rozdělena jako léno vlastním baronům a rytířům za služby a daně
• Kniha Posledního soudu – soupis majetku, lidí a příjmů z panství-východisko pro stanovení daně
• jednotná státní správa – v čele hrabství
• šerifové – královští úředníci – administrativa, daně, soudní záležitosti

- Jindřich II. Plantagenet – 1154 – 1189

• upevnil moc v Anglii
• omezil vliv šlechty a církve – základ centralizované monarchie
• zdokonalení správy – kontrola šerifů – tzv.putující soudci, vojenská reforma
• rozsáhlá panství ve francouzské Normandii /dědictví/ + sňatek /zisk Aquitánie/
• vláda nad západní polovinou Francie
• ztráta přístupu Francie k moři, ohrožení Anglií

- Richard Lví srdce – 1189 – 1199

• oslabení královské moci, dlouho v Anglii nepřítomen
• v 3.křížové výpravě, pak zajat v Německu, vězněn
• za jeho vlády žil údajně v Sherwoodském lese ve střední Anglii lidový hrdina
• Robin Hood
• vládl za něho bratr Jan II. zv. Bezzemek – králem po Richardově smrt

x francouzský král Filip II. August – 1180 –1223 Filipovo vojenské tažení + obratná politika –

• 1202 – 1214 zisk většiny anglických území ve Francii / kromě pásu jihozápadního pobřeží/ + flanderská města
• neúspěch Jana Bezzemka i ve sporu mezi Štaufy a Welfy o říšský trůn Otty IV.
• převaha Francie v Evropě
• izolace ostrovní Anglie, odlišný vývoj – posílena moc anglické šlechty, církve a měst-
• vynucena Velká listina svobod – Magna charta libertatum – 1215 – dokument o 63 článcích s řadou výsad-slib svolávání zástupců šlechty a měst k poradě hl. o daních, svobodná volba biskupů a opatů, dodržování zvykového práva, hospodářská práva – jednotné míry a váhy, povolení přístupu cizím obchodníkům – oslabení královské moci,vznik stavovské monarchie
• potvrzena existence tzv. Velké královské rady – královských vazalů – šlechty, církevních hodnostářů=základ pozdějšího parlamentu /od 1265/
• ve 14.st. – parlament rozdělen na 2 komory:
• horní sněmovna lordů – baroni, vysocí církevní hodnostáři
• dolní sněmovna – zástupci měst a rytíři
• po smrti Jana Bezzemka vláda 9letého Jindřicha III. – 1216 – 1272
• pak Eduard I. – 1272 – 1307– opět vláda nad šlechtou

vývoj Francie:

• od 2.pol 11.st. rozvoj zemědělství, pak rozvoj měst
• na jihu – tranzitní obchod ve Středomoří
• na severu – řemeslná výroba a obchod

-

• v pol 13.st. – naopak upevnění královské moci – Ludvík IX. Svatý 1226 – 1270

-

• růst centralizace za Filipa IV. Sličného – 1285 – 1314 – boj o moc s církví
• konflikt s papežem Bonifácem VIII. – kvůli zdanění duchovenstva –
• znovu idea svrchovanosti státu x křesťanský centralismus
• papežem dán do klatby
• Filip papeže nechal zajmout
• 1305 – prosadil za papeže francouzského Klimenta V.
• od 1309 – 1378 – tzv. avignonské zajetí papežů
• papež nucen přesídlit z Říma do Avignonu
• král si vynutil podporu pro všechny mocenské cíle
• konfiskace majetku templářů – zisk – zrušení řádu 1312, zásahy proti Židům a italským obchodníkům
• začal svolávat generální stavy – shromáždění zástupců šlechty, duchovenstva a měst
• potřeba pomoci a podpory
• úsilí o bohatá flanderská města, ale neúspěch – rytířská vojska poražena