Marie Terezie (1740–1780) Marie Terezie vstoupila do sporu o dědictví rakouské s pruským králem Fridrichem II. Válka s Pruskem probíhala v letech 1740–1742. Marie Terezie ztratila Slezsko a Kladsko. Mír byl uzavřen ve Vratislavi. 1748 byla uzavřena v Cáchách válka o dědictví rakouské (definitivní ztráta Slezska). Marie Terezie zůstala pouze českou a uherskou královnou. Marie Terezie bojovala s Pruskem v sedmileté válce (1756–1763), opět se bojovalo o Slezsko a i tato válka skončila porážkou Marie Terezie. Na straně Pruska stála v této válce Anglie, na straně Rakouska stálo Rusko a Francie. Prusko se dostává na velmocenskou pozici. 1772 získává při prvním dělení Poslka Halič a Vladiměřsko, 1774 využila rusko-turecké války a obsadila Bukovinu. Z Bavorska získala jen Innskou čtvrť (1779). Reformní činnost Marie Terezie Cílem její reformní činnosti bylo vybudování jednotného moderního státu (císařovna oslabena, Uhry značně samostatné, reformy se jich příliš nedotýkaly).
1742 zřízena státní kacelář, F. W. Haugwitz, centralizace státní správy
1748 dokončen první tereziánský katastr podchycující veškerou rustikální půdu, na níž byla kontribuce (obecná zemská berně); práce zahájena už 1713, první fáze tereziánské berní reformy. Evidoval nejen půdu, ale i měšťanské domy, řemesla a Židy. Přihlížel k bonitě půdy, ale přeceňoval pozemkové vlastnictví ve srovnání s řemesly. Revize, 1757 dokončen druhý tereziánský katastr (druhá fáze tereziánské berní reformy) – připojen i soupis dominikální (panské, vrchnostenské) půdy, jež byla (poprvé!) rovněž podrobena nevelké dani (+ vrchnostenské užitky z podnikání, roboty; příjmy církve a městského hospodaření). (lit. Chalupa: Tereziánský katastr český).
1749 zrušena česká a rakouská kancelář a nahradilo ji jediné directorium in publicis et cameralibus, byrokracie, omezen vliv zemských stavů; soudnictví (nejvyšší soudní úřad) a hospodářský dozor (vrchní komerční direktorium) bylo centralizováno, reorganizována a posílena armáda.
Zavedeny jednotné právní normy.
Centralizace byla spojena s germanizací („jednotný stát = jednotná řeč“); propagovala němčinu, ostatní jazyky měly sloužit pro dorozumívání s poddaným robotným lidem.
Stát zasahoval do hospodářského podnikání, podporoval rozvoj manufaktur. Chránila průmysl před zahraniční konkurencí.
1767 – vydala urbariální patent, který platil až do roku 1848, upravoval povinnosti poddaných vůči vrchnosti: tresty za přestupky, výši roboty, naturální dávky.
1773 – zrušen jezuitský řád (s nutným souhlasem papeže).
1774 – provedla školskou reformu; vytvořil se tím nový školský systém – školy tak podléhaly církevnímu dozoru, byla stanovena povinná školní docházka od 6 do 12 let. Byly zřizovány tyto typy škol:triviální – čtení, psaní, počítání
hlavní – ve městech
vzorové (normální) – Praha, Brno, Vídeň, Budapešť, Bratislava
Vrchním inspektorem byl Ferdinand Kindermann.
Provedla raabizaci (odvozeno od jména dvorního rady Františka Antonína Raaba, který ji od roku 1775 prověřoval na bývalých jezuitských panstvích). Přidělovala půdu některých jezuitských a domovních statků (v Čechách 105 statků) za poplatek. (Robotní povinnosti mohly být nahrazeny peněžními poplatky.)
1775 vydala Marie Terezie robotní patent, kterým zmírňovala robotní povinnosti. Vydala ho proto, že tohoto roku propuklo rozsáhlé nevolnické povstání v SV Čechách, střediskem tohoto povstání se stala Rhyně, zřízeno selské guberno v čele s Antonínem Nývltem; vzmáhající se povstání potlačeno vojskem.
Pozn. Robotní patenty, legislativní normy vydávané panovníkem a upravující v 17. a 18. stol. robotní zatížení a postavení venkovského poddaného obyvatelstva. První robotní patent císaře Leopolda I. z 1680 určoval maximální délku roboty 3 dny (v době sezónních prací však neomezeně); pro Moravu zaveden 1713. Další robotní patent vydal Karel VI. 1717 a 1738, poslední Marie Terezie 1775. Robotní patenty jsou projevem zásahů panovnického absolutismu do vrchnostensko-poddanského vztahu. Josef II. (1780–1790) Po smrti otce Františka Lotrinského (1765) se ujal vlády v říši a spoluvladařského úřadu v dědičných zemích monarchie (samostatně 1780–1790).
Toleranční patent, nejvýznamnější reforma Josefa II. v náboženské oblasti. Vydán 1781 (13. 10.). Uzákonil toleranci pro augsburské vyznání, helvetskou konfesi a pravoslavné vyznání. Podržel sice katolické církvi privilegované postavení, ale zrovnoprávnil nekatolíky s katolíky. V Čechách znamenal definitivní konec pobělohorské rekatolizace. Rušení klášterů, zmírnění cenzury.
Patent o zrušení nevolnictví (v českých zemích 1. 11. 1781, v rakouských 1782, v Uhrách 1785) – poddaní se mohli svobodně stěhovat, uzavírat sňatky, posílat děti do škol. (robota /poddanství/ zrušena až roku 1848)
1784 prohlášena němčina jedinou úřední řečí.
1785 byly zahájeny práce na sestavení josefínského katastru, který poprvé evidoval veškerou zemědělskou půdu – dominikální i rustikální (stejnoměrně zdaněno). Byl objektivnější než t. k., poprvé na základě měření (a nikoliv přiznávacích protokolů vrchnosti). Základní berní jednotkou katastrální obec, vybírání berně mělo přejít z vrchnosti na státní úředníky. V době císařovy smrti nedokončeno, berně takto vybrána jen jednou. Zajímavý je fakt, že od 1. 11. 1792 se berně opět rozepisovala podle podrobnějšího josefínského katastru, ale platila se podle pravidel tereziánského katastru.
Berní a urbariální patent, písemné rozhodnutí Josefa II. z 10. 2. 1789, které bylo pokusem o radikální reformu daňového a urbariálního zatížení venkovského poddaného obyvatelstva. Daně odváděné státu a platy pro vrchnost neměly činit více než 30 % hrubého výnosu poddanské usedlosti, daně měly být vybírány podle nového josefského katastru, většinu robot nahrazovaly peněžní a naturální dávky. Berní a urbariální reforma vstoupila v platnost 1. 11. 1789; pro odpor stavů zrušena Leopoldem II. 9. 5. 1790.
Tereziánské a josefinské reformy
Marie Terezie (1740–1780) Marie Terezie vstoupila do sporu o dědictví rakouské s pruským králem Fridrichem II. Válka s Pruskem probíhala v letech 1740–1742. Marie Terezie ztratila Slezsko a Kladsko. Mír byl uzavřen ve Vratislavi. 1748 byla uzavřena v Cáchách válka o dědictví rakouské (definitivní ztráta Slezska). Marie Terezie zůstala pouze českou a uherskou královnou. Marie Terezie bojovala s Pruskem v sedmileté válce (1756–1763), opět se bojovalo o Slezsko a i tato válka skončila porážkou Marie Terezie. Na straně Pruska stála v této válce Anglie, na straně Rakouska stálo Rusko a Francie. Prusko se dostává na velmocenskou pozici. 1772 získává při prvním dělení Poslka Halič a Vladiměřsko, 1774 využila rusko-turecké války a obsadila Bukovinu. Z Bavorska získala jen Innskou čtvrť (1779). Reformní činnost Marie Terezie Cílem její reformní činnosti bylo vybudování jednotného moderního státu (císařovna oslabena, Uhry značně samostatné, reformy se jich příliš nedotýkaly).
hlavní – ve městech
vzorové (normální) – Praha, Brno, Vídeň, Budapešť, Bratislava
Vrchním inspektorem byl Ferdinand Kindermann.
Pozn. Robotní patenty, legislativní normy vydávané panovníkem a upravující v 17. a 18. stol. robotní zatížení a postavení venkovského poddaného obyvatelstva. První robotní patent císaře Leopolda I. z 1680 určoval maximální délku roboty 3 dny (v době sezónních prací však neomezeně); pro Moravu zaveden 1713. Další robotní patent vydal Karel VI. 1717 a 1738, poslední Marie Terezie 1775. Robotní patenty jsou projevem zásahů panovnického absolutismu do vrchnostensko-poddanského vztahu. Josef II. (1780–1790) Po smrti otce Františka Lotrinského (1765) se ujal vlády v říši a spoluvladařského úřadu v dědičných zemích monarchie (samostatně 1780–1790).
Berní a urbariální patent, písemné rozhodnutí Josefa II. z 10. 2. 1789, které bylo pokusem o radikální reformu daňového a urbariálního zatížení venkovského poddaného obyvatelstva. Daně odváděné státu a platy pro vrchnost neměly činit více než 30 % hrubého výnosu poddanské usedlosti, daně měly být vybírány podle nového josefského katastru, většinu robot nahrazovaly peněžní a naturální dávky. Berní a urbariální reforma vstoupila v platnost 1. 11. 1789; pro odpor stavů zrušena Leopoldem II. 9. 5. 1790.