Raný středověk

• vznik samostatných středověkých států
• šíření křesťanství v celé Evropě
• románská kultura
• narůstání majetkových rozdílů
• rozdílné společenské poměry v různých částech Evropy
• rozpad rodového zřízení a vznik středověkých států
• pevnější státní útvary
• pohanské zvyklosti postupně nahrazovány křesťanským náboženstvím

1/ zemědělský charakter společnosti zemědělství- hlavní zdroj obživy – 90% obyvatel – pěstování obilí, chov dobytka – rádlo, křížová orba/2 na sebe kolmé směry/, pluh, brány, rýč, motyka,srpy, kosy, cepy – hnojení – žďáření – nedostatek chlévské mrvy, málo dobytka – chov dobytka – hovězí dobytek k tahu , ovce – maso, mléko, sýry, vlna kůň pro jízdu, chov vepřů pro maso, drůbež – lov, rybolov – šlechta, zdroj masa, zábavy – osevní systémy, plužiny – polnosti pro osev, lada – víceletý úhor/odpočinek půdy /, malé výnosy z nedostatku hnojení,nedostatek pastvin i krmiva pro dobytek – nebezpečí hladomoru v době neúrody
raně středověká vesnice- mnohakilometrové vzdálenosti vesnic, málo cest, obtížná i nebezpečná doprava – nemnoho stavení v blízkosti pitné vody – shluk chalup – dřevěné domy částečně zapuštěné do země – polozemnice – l místnost

2/ hierarchické uspořádání středověké společnosti Světská společnost – vytváření lení soustavy, pyramidy na vrcholu s panovníkem se značnou mocí – zákony,naříze ní,vlastník veškeré půdy,opora o vojsko -členové vojenské družiny- privilegovaná vrstva vojenské aristokracie , odměňovaná za zásluhy propůjčením půdy – beneficie, později dědičná držba půdy – léno, feudum za slib věrnosti, poslušnosti – leníci, feudálové,držitelé léna/vazal chráněný pánem/ – svobodní rolníci – pracují na pronajaté půdě – odevzdávají část výnosu dominikál – půda obhospodařovaná vrchností rustikál – půda obhospodařovaná rolníky Vytvářejí se 2 základní skupiny obyvatel: 1/ Šlechta – světská i církevní -privilegovaná vrstva,považována za urozenou

• dědiční vlastníci půdy – poddanské vesnice – povinnost vůči králivyšší šlechta – panstvo – obývá hrady

  nižší šlechta – zemanové, vladykové – obývá tvrze, nepracují na poli – feudální vrchnost – boj, zábava,turnaje, hostiny

• úředníci – správci

rytíři – zvláštní stav – bojovníci pro kořist a slávu poddaní – neprivilegovaná vrstva – obyvatelé vesnic i měst závislí na feudálovi nebo králi – nesvobodní – nevolníci

• forma závislosti: renta v úkonech – robota, neplacená práce na panskémv naturáliích – část vlastní půdy a desátek církvi
  v penězích – daně, berně

v 11. a 12.stol. – změna vztahu k půdě a postavení poddaných – dědičný pronájem půdy /pacht/ za peníze = zákupní, emfyteutické právo /nájemce nemohl být bezdůvodně zbaven půdy/. Půda bez dědice mohla být pronajata jinému – postupně diferenciace a nerovnost -vesnický rychtář – výběrčí daní,dozor, tresty sedlák,chalup ník,baráčník – pole, stavení bezzemek – práce u sedláka za odměnu, bez půdy

Křesťanská a církevní organizace

• křesťanství už existovalo v římské říši
• povoleno císařem Konstantinem v r. 313
• povýšeno na jediné uznávané náboženství císařem Theodosiem v r. 380
• přechod od pohanství ke křesťanství – od polyteismu k monoteismu – organizováno církví

. podstata křesťanství- výzva k životu v míru,láska mezi lidmi, pomoc trpícím, odpuštění těm,kteří litují špatných činů, odsouzení násilí, víra v 1 boha, společenství rovnosti, soubor morálních pravidel,zásady správného života = Desatero Božích přikázání – posvátná kniha křesťanského náboženství = Bible – Písmo svaté – zakladatel – podle Bible – Ježíš Kristus, syn Boží – symbol – kříž – Kristovo ukřižování

• od počátku středověku křesťanství v Evropě = jediná uznávaná ideologie
• učení o trojím lidu – dáno od Boha – nelze změnitduchovenstvo – kněží,mniši,bis kupové,opati,pa pež aj.- modlí se za blaho všech,konají církevní obřady
  šlechta, panstvo – císařové,králo vé,knížata,hra bata aj. – vládne a bojuje – ochrana všech poddaní – lid –pracují pro pány a musí je poslouchat

-sjednocující funkce křesťanství- útěcha a jistota v době živel. pohrom,válek,ne mocí, hladomorů Bůh vše řídí – odměna v nebi po strádání v pozemském životě =vliv na upevnění státu,udržování poddaných v poslušnosti , vytvoření závislosti na panovnících a šlechtě,často i násilím

-vznik církevní organizace – hierarchizace církve – církev udržovala vědomí jednotné říše- společenství všech křesťanů a ideje říms.impéria na světovládu – papežové bránili Řím proti Langobardům získali vládu nad Latiem -vzrůst významu a moci od 6.stol. – papež Řehoř I. Veliký- teolog,organizátor- prosazoval názor že říms.biskup je je přímý následovník sv.Petra-primát nad církví mu byl svěřen Ježíšem Kristem 2 skupiny příslušníků církve: kněží – vysvěcenci,konají bohoslužby,udělují svátosti,vykládají slovo Boží laikové – urození i prostí

Struktura – papež – nejvyšší kněz a hlava církve – biskup hl.města říše Říma – otec=papa biskupů a věřících – volen doživotně sborem kardinálů arcibiskupství – správa velkého území, nejméně 2 biskupství – arcibiskup – sídlí v metropoli, v čele biskups.sborů biskupství- diecéze –obvod v čele s biskupem, správa několika děkanství děkanství- několik farností farnost- základní organizační jednotka s farním kostelem,farář křtí,oddává, zpovídá a pohřbívá věřící=prostřed nictví mezi Bohem a věřícími kláštery- uzavřená komunita,odlehlá místa,podřízeny přímo papeži- – mniši, jeptišky- řeholníci-zřeknutí pozemského života opat – včele mužského kláštera abatyše – včele žens.kláštera – obdělávání půdy,výroba nástrojů,znalost latiny – čtení,psaní

centra vzdělanosti: v skriptoriích – dílny – psaní a opisování knih –zaměření na školství, kulturu,zemědělství ap.
Nejstarší mnišský řád: v záp.Evropě : řád Benediktinů –založen 529 Benediktem z Nursie

1. sídlo – klášter v Monte Cassinu v Itálii –zásada:Modli se a pracuj

růst vlivu církve – hospodářská prosperita – církev největším vlastníkem pozemků – desátky-pravidelné poplatky od poddaných – celibát –zákaz ženění

rozštěpení dosud jednotné křesťanské církve –státní odluka a soupeření

• římský papež x cařihradský patriarchaRozdíly a teologické spory:
• už v 6.st. –otázka podstaty Ježíše Krista – Západ – božská podstataVýchod – lidská podstata
• boj papežů o světskou moc na Západě x spojení světské a duchovní moci na Východě
• začátek rozkolu v 9.st. – první schizma – papež Mikuláš I. x patriarcha Fótius863 –Mikuláš I.sesadil Fótia
  867– Fótius sesadil Mikuláše
  • vzájemně se nařkli z kacířství

  velké schizma – 1054 – rozluka církve

západní církev – římská,latinská, později katolická – v čele římský papež-liturgic.jazyk latina východní – východ. Řecko – tzv. ortodoxní,později pravoslavní- v čele cařihrads.patri archa, liturgický jazyk – řečtina, někde slovanština

Barbarské státy

• vznikly během 6.a 7.st. na území západ. Evropy
• vytvořeny hl.germánskými kmeny
• barbarus = Římany označovaný neřímský cizinec

Ostrogótská říše – 493 – 555

• původ.sídla – u Černého moře a na Krymu
• zničena Huny – ústup do Panonie a na Balkán – král Theodorich porazil Odoakara – ovládnutí Itálie, vznik nové říše,romanizace obyvatel
• útoky byzantského císaře Justiniána
• 553 – bitva u Vesuvu – rozpad říše
• vyvrácena pak Langobardy

Langobardská říše – 568 – 774

• původ. sídla na dolním Labi
• v 5. st. posun na jih, průchod územím Čech a Moravy
• v 6. st. ovládnutí Itálie – vznik království
• v 8. st. podmaněni Franky, Langobardi splynuli s místním obyvatelstvem – viz dnes Lombardie

Vizigótská říše – 507 – 711

• po nájezdu Hunů posun z území dnešního Rumunska do Řecka a Itálie –410 dobyt Řím
• pokus o založení státu v jihozápad. Francii,ale pod tlakem Franků /Chlodvík/ pronikly až na Pyrenejský poloostrov/ stát v okolí Toleda/
• v 8. st. poraženi Araby

Vandalská říše – 429 – 534

• postup ze severu /Jutsko/ do oblasti mezi Odrou a Vislou, pak na západ do Galie a Hispánie
• 429 – založeno nezávislé království / sídlo Kartágo/ v severní Africe /dnes Tunis, Alžír/
• konflikty s Římem /africká kolonie/
• dobyta Sicílie a Korsika
• 455 – za krále Geisericha vypleněn Řím = odtud vandalismus
• rozkvět a prosperita říše, romanizace obyvatelstva
• boje s Byzancí
• 534 – za císaře Justiniána říše Vandalů dobyta vojevůdcem Belisarem

Burgundská říše – 443 – 534

• z území dnešního Dánska přesun k Visle, dále na západ
• po nájezdu Hunů ústup na jih do jihovýchodní Francie =Galie
• 530 – pod nadvládou Franků

Franská říše – mocná říše na půdě bývalé římské provincie Galie

• jediná přetrvala
• rozvíjela tradice antiky
• postupně ovládla celý západogermánský svět

Anglosaská říše

• v pol 5. st. příchod Anglů, Sasů a Jutů na britské ostrovy
• během 6.st. vznik 7 anglosaských království – na území původních Keltů
• rozdrobenost do počátku 9. st.
• od 8.st. nájezdy Normanů

Germáni

• na území bývalého římského imperia
• období rozpadu kmenového zřízení-pastevectví,stě hovavé hospodářství, společné obdělávání půdy
• pak vlastnictví půdy rodin a společné vlastnictví = marky – les, rybníky louky
• uctívání nejvyššího boha Odina a boha blesku, hromu a úrody Donara
• král,jeho družina a bojovníci ovládli území vojenskou mocí
• náčelníci a družiníci ovládli pozemky římských velkostatků i s domácím obyvatelstvem
• prostí bojovníci – příděly půdy pro obživusvobodní rolníci s povinností vojenské služby

  právo i povinnost účasti na kmenovém shromáždění

• domácí obyvatelstvo – ponechána držba pozemků, ale povinnost odvádět dávky obilínebo dobytka náčelníkovi kmene – hospodářská závislost = poddaní
  / původně otroci nebo kolóni/
• dvojstranný systém obdělávání půdy – polovina oseta, polovina ladem

Příčiny nedlouhého trvání říší / kromě franské říše /:

• Germáni tvořili na ovládnutém území jen menšinu
• hranice nepřesně vymezené, nepevné
• stálé vnější útoky
• splývání s domácím obyvatelstvem, přijetí jejich jazyka – romanizace a křesťanství – vznik románských národů – Francouzi, Italové, Španělé
• Anglosasové zůstali Germány

Raně středověké státy

Franská říše 482 – 843

• nejstarší, nejpevnější a největší z původně barbarských států
• Frankové se nestěhovali
• obývali území dolního a středního Rýna
• výboje na východ i jihozápad
• král Chlodvík – 481 – 511 – dynastie Meroveovců
• úspěšný válečník, politik, diplomat,
• zakladatel říše a sjednotitel Franků
• ovládl Galii, přijal křesťanství – podpora katolické církve
• Frankové spojenci římské církve proti ostatním germánským kmenům
• po Chlodvíkově smrti zdědili říši 4 synové – postupně rozpad na celky:

Austrasie / Remeš / Neustrie / Paříž / Burgundsko / Orleáns / Aquitánie

• další rozšiřování území / z Galie na sousední jihoněmecké oblasti až po Šumavu/
• poč. 7. st . – výboje krále Dagoberta do střední Evropy – ale poražen kmenovým svazemzápadoslovanským v čele se Sámem – r. 630
• neustálé rozpory mezi členy vládnoucího rodu i mezi Meroveovci a šlechtou o moc
• státní správa – rozdělení území na : hrabství – v čele baronina stará germánská kmenová knížectví – v čele vévodové
• právní normy – kodifikace práva : vliv původního germánského zvykového práva – legesbarbarorum + římské právo = Sálský zákoník – Lex Salica – poč. 6.st.
• růst moci správců dvora – majordomové – důsledek vnitřní krize, postupně omezována moc krále
• Pipin II.- mocný austrasijský majordom- sjednotil Franky,pronikl do sever. Itálie
• Karel Martel -/ Kladivo/ – zakladatel dynastie Karlovců
  • odrazil útok Arabů r.732 u Poitiers
    • upevnil říši
    • reorganizoval armádu – profesionální jezdectvo

Dynastie Karlovců : Pipin III. Krátký – 751 – 768

• Karlův syn, králem se stal se souhlasem papeže – slib pomoci v boji s Langoberdy
• pak rozdělení říše mezi syny – Karloman a Karel I. Veliký

Karel I. Veliký – 768 – 814

• nejvýznamnější panovník
• po Karlomanově smrti vládl nad celým územím
• krutý dobyvatel – úsilí o obnovení císařství
• vojenská tažení – 50 – do Itálie, Saska, Bavorska, Arabové zatlačení za Pyreneje
• 803 – zničena říše Avarů, boje na východní hranici proti Slovanům
• téměř zdvojnásobení říše
• někteří Slované donuceni platit tzv. mírovou daň – tribut
• reformní státní správy – hrabství většinou shodná
• rozvoj umění a vzdělanosti – tzv. karolinská renesance
• zakládány školy při klášterech a biskupstvích
• hrabě a biskup – představitelé státní moci v každé oblasti
• na obranu hranic zřízeny marky s vojenskými silami – v čele markrabata, vévodové
• hospodářský život – na panských dvorech – soběstačnostna velkostatcích s otroky a kolˇony
• obchod – kočovní kupci – Židé a Syřané
• 800 – korunován papežem na císaře – za tažení na pomoc papeži do Itálie
• snaha papeže o kontinuitu moci s císaři římskými + obnovení římské říše, ale jako území všech křesťanů-
• Karel Veliký se považoval za hlavu veškeré křesťanské obce
• právo a povinnost šířit křesťanství, vést válku proti pohanům – aliance kříže a meče

Důsledky : -projev převahy papeže nad císaři – obnova titulu římského císaře- zpochybněna platnost císařs. hodnosti byzants. panovníků – položeny základy k vzniku nového státního útvaru – Svaté říše římské – studium a napodobování děl antické literatury

• nové písmo – karolinská minuskule – z ní v renesanci vznikla latinka
• vznik rukopisů zdobených miniaturami – Bible, evangeliáře, vzácné umělecké vazby
• na dvoře Karla Velikého v Cáchách – slavní učenci – středisko vzdělanosti a umění,prolínání kultur
• Einhard – učenec a básník, Karlův životopisec
• palácová kaple Panny Marie v Cáchách – 8hranná stavba – oktogon se soupy přivezenými z Itálie
• císařský palác s výstavným královským sálem pro audience

Velký rozsah říše – nepevnost 843 – verdunská smlouva – rozdělení za Karlova nástupce Ludvíka Pobožného 814 –840 mezi 3 syny na 3 části: západofranská říše /Francie/ – Karel Holý východofranská říše /Německo/ – Ludvík Němec střed – tzv.. Lotharingie /severní Itálie, Burgundsko,Lo trinsko/ Lothar – nejstarší, s císařským titulem

• další boje , zánik Lotharova státu, vznik Francie a Německa
• nebezpečí Vikingů ze severuArabů z jihu ze Sicílie
  Maďarů z východu

Byzantská říše

Název z 12. Století – podle bývalé řecké kolonie Byzantion 395 – vznik z východní části říše římské – nástupce a dědic starověkého římského imperia

• v období raného středověku hospodářsky a kulturně nejvyspělejší země Evropy, často

oporou před franskou expanzí Znaky byzantské civilizace : vliv římských imperátorů a orientálních despotů

• byzantský císař – basileus považován za nástupce římských císařů
• prolínání prvků antických, orientálních i střdověkých
• etnické rozrůznění obyvatel – Řekové, Makedonci, Syřané, Egypťané ap.-nazývali se Římany
• jednotící prvek – křesťanství – speciální pravoslavná podoba
• řečtina – literární, kulturní a státní jazyk
• říše se ubránila nájezdům Gótů, Hunů aj.-zachovala politickou samostatnost a starou vzdělanost

Hospodářské a sociální poměry:zemědělství a vyspělá řemeslná výroba-sklářství,textil.

• význam měst – hospodářských center – Konstantinopo lis,Antiochea aj.
• peněžní hospodářství – zlaté byzantiny
• vláda císaře + světští a církevní hodnostáři
• úředníci, velkostatkáři, bohatí obchodníci
• svobodní rolníci, kolóni

330 – osada Byzantio přebudována Konstantinem I. Velikým na Konstantinopol /Konstantinopol – dnes Istanbul,slovansky Cařihrad/

• sídlo císaře, římského senátu
• 4. – 7.st. – pozvolný vývoj od antické římské společnosti ke středověké
• vyvrcholení kulturního vývoje římské říše po jejím rozdělení a pádu západořímské říše

Vláda císaře Justiniána I. 527 – 565

• vzdělanec, schopný politik, organizátor, voják
• vrcholný rozkvět říše

cílem:

• obnova celistvosti staré říše římské
• výboje do Středomoří, dobyta část severní Afriky s Egyptem, Malá Asie,východní pobřeží Středozemního moře, Balkán, část Apeninského poloostrova, jižní část Pyrenejí – největší územní rozsah
• vpády Avarů a Slovanů na Balkán
• centralistický stát s ústřední neomezenou mocí panovníka
• teokratický charakter vlády – císař považován za nástupce Krista na zemi
• spojení správní a vojenské organizace vhodné pro výboje i obranu
• státní byrokratická správa, armáda
• daňová reforma – zvýšení daní a nové daně do státní pokladny – nespokojenost –

532 -lidové povstání Niká / Zvítězíš/ -původně střetnutí 2 stran v cirku – zelení x modří – potlačeno

• právní reforma – kodifikace práva Corpus iuris civilis – Soubor občanského práva,Codex Justiniani
• vliv římských zákonů, revize předpisů – zákoník despotického císaře – bezpráví otroků,

chudých rolníků

• odstranění zbytků pohanství – 529 uzavřeny všechny pohanské školy – např. athénskáPlatónova Academie

  Svolán koncil /tzv. druhý císařsky/ – úsilí o teologickou jednotu křesťanské církve –

  • rozdílnost věroučných proudů neodstraněna, ale spojena moc církve

  a státu – césaropapismus – neomezená vláda císaře

7.-11. st. – období krize, hospodářského a politického úpadku

• ztráta dobytých území v Itálii /kromě Ravenny a Kalábrie

8.st.- útoky turkotatarských Bulharů ze severu /založen stát na Balkáně/, četné války, 1018 – znovuovládnutí Byzancí

• útoky Slovanů na Cařihrad – získali obchodní výhody – obsadili celý Balkáns.poloostr.
• nebezpečí Avarů – ztráta afrického území a Iberského poloostrova během 7.st.,držav v Asii, arabská expanze zastavena po 8.st. – hranice pohoří Taurus
• vnitřní reformy – úpadek zemědělských usedlostí
  • vojenské správní obvody – thémata –pro vojenskou obranu
  • včele se stratégy – vojenská správní moc
  • od 11.st. vznik prónií – pronájem půdy za povinnost vojens.služby

obrazoborecké hnutí – ikonoklasmus – proti uctívání /kultu/ svatých obrazů-asi vliv islámu

• útoky na kláštery a jejich bohatství, likvidace, přeměny na vojenská kasárna,
• zábor církevní půdy i s rolníky
• teologické a mocenské spory římského papeže a cařihradského patriarchy- trvalý rozkol církve

vláda makedonské dynastie – od r.867 – zrychlení feudalizace Basileos II. Bulharobijec –976 – 1025

• 1018 – dobyl bulharský stát
• církevní vliv na Kyjevské Rusi – ruská církev podléhala cařihradskému patriarchovi
• misie – šíření křesťanství + politický a kulturní vliv, např.863 na Velké Moravě864 v Bulharsku

  10.st. v Kyjevské Rusi

vnější nepřátelé : 1071 – bitva u Mantzikertu – porážka od seldžuckých Turků – ztráta Malé Asie 1204 – dobyt Konstantinopol křižáky říše přetrvala celý středověk

1453 dobyta Turky – ovládli většinu Balkánu

Západní Evropa

Francie

• západní část bývalé franské říše – dynastie Karlovců do r. 987
• Karel II. Holý – 840 – 877 – 1. panovník,z dynastie Karlovců869 v Metách korunován králem
  • zpočátku silná pozice, pak oslabení moci
• růst vlivu šlechty – přiznání dědičnosti lén
• nájezdy Normanů ze Skandinávie – ohrožena i Paříž
• ale 911 smlouva s králem Karlem III. Prosťáčkem – Normané získali severní pobřeží Francie jako léno – dodnes Normandie
• 987 – Hugo Kapet / Pláštík/– francouzský král – z dynastie Kapetovců
• území kolem Paříže – jádro jednotné Francie pro normanskému nebezpečí
• nepevná opora proti šlechtě v církvi – i ona závislá na šlechtě
• méně závislé kláštery – úsilí o samostatné postavení církve ve společnosti=re formní hnutí reformní hnutí, zvl. Clunyjské v 10.st.- klášter Cluny, opat Odon – vytváření centralizované soustavy klášter, podřízených přímo papeži – nezávislost na světské moci
• v jižní Francii projekt „božího příměří“- proti šlechtě –např. zákaz bojů o velkých církev. svátcích – za porušení církev. tresty,
  např. interdikt = zákaz církev. obřadů v určitém místě
• spor králů o města – rozvoj obchodu , výroby – od krále zvl.výsady – komuny
• komuny = svoboda občana, nezávislost na feudální moci
• snaha francouzs.králů prosadit se i za hranicemi svého území – střety s Anglií

Itálie

• moc Karlovců jen do r.875
• boje s Araby, Normany, Byzancí – nejednota, roztříštěnost
• silnější vláda v Burgundsku = Arelatské království – později na Italském království

nezávislé, nakonec připojené k Německu, za císaře Karla IV. Odstoupeno Francii

• Benátky – samostatná republika – v čele dóže
  • politická a hospodářská moc patriciátu /námořní obchod/
  • kulturní rozvoj
• Papežský stát :
• s Římem souvisí starokřesťans. tradice – působení a umučení apoštolů Petra a Pavla-
• vliv papeže v západní Evropě
• vláda nad Latiem= základ církev.státu jako dědictví sv.Petra
• na přelomu 6.a 7.st. rozšíření křesťanstvízdokonalení bohoslužby

  reforma církevního zpěvu podle starořecké světské hudby –zásluha
  papeže Řehoře I.

• 9. a 10. st. – silný vliv šlechty
  • libovůle v dosazování papežů
• chaos – voleni papežové, vyháněni z Říma až do konce l0. st.
• 10.st. – stal se papežem Silver II. – vliv na římského císaře Ottu III.

Království sicilské

Kolem r.1040 – Normané pronikli do Středozemního moře, dobyli Sicílii a jižní Itálii /území Byzantské říše/

Svatá říše římská

• východní část bývalé franské říše, pozdější Německo
• nejstabilnější
• dynastie Karlovců do r. 911
• vnitřní rozpory – šlechta x panovník, šlechta x církev
• neúspěšný pokus znovusjednocení franské říše

Karel III. Tlustý x decentralizační snahy šlechty =rozdrobenost – drobná území a státy – nejvlivnější Bavorsko, Sasko, Švábsko, Franky

Jindřich I. Ptáčník – 919 – 936 -zakladatel říše, saský vévoda

• říše považována za vyjádření jednoty křesťanstva v čele s císařem – světská moca papežem – duchovní moc
• do jejího svazku počítána nejen území německých knížat, ale i okolí
• římskými císaři byli němečtí králové

Říše Ottonů syn Otto I. – 936 – 973 – nástupce, německý král 962 – římským císařem – opora u papeže Jana XII. – podruhé v západ.Evropě obnovena císařská hodnost název říše – říše římská=nadnárodní seskupení zemí uznávajících svrchovanost říms.císaře

• tato hodnost dávala německému panovníkovi širší autoritu v rámci západního křesťanství
• ochránce papeže a církve, nadřazenost ostatním
• upevnění královské moci
• vliv císaře na volbu papeže – Privilegia Othonis
• expanze proti Polabským Slovanům a do Itálie – cíl obnovy římského impéria
• 955 – poraženi Maďaři v bitvě na řece Lechu u Ausburgu za pomoci čes.vojska-Boleslav I
• rozkvět kultury – ottónská renesance

Otto II. – 973 – 983 – mír s Byzancí – sňatek s byzantskou princeznou –

• vliv byzantské vzdělanosti
• další expanze

Otto III. – 983 – 1002 – za jeho vlády měla být dovršena obnova římského impéria, ale Neúspěch – odstředivé tendence německé šlechty Od 11. st. – zápas mezi císařstvím a papežstvím, reformní hnutí

Dynastie Sálská – 1024 – 1125 – po vymření Ottonů Jindřich III. – 1039 – 1056 – prosazování světské nadvlády nad církví Podpora clunyjského hnutí Jindřich IV. – 1056 – 1106 – úsilí obnovit panovnickou moc x saská šlechta – povstání

• střetnutí s papežem Řehořem VII., dán do klatby
• po ponižující cestě za papežem klatba odvolána
• Jindřich s vojskem pak dobyl Řím, dosadil nového papeže a byl jím korunován na císaře- pomoc českého knížete Vratislava II. – za to 1085 králem

Jindřich V. – 1106 – 1125 – rovněž protipapežská politika, spor skončil mírem 1122

Boj o investituru – spor o prvenství mezi světskou a církevní mocí Investio = oblékat slavnostní roucho = přeneseně udělovat biskups.prsten a berlu

• střetnutí papeže a císaře v nárocích na řízení církve
• 1073 – zvolen papežem Řehoř VII. – bez souhlasu císaře:Dictatus papae – nároky na světskou moc + dopis Jindřichovi IV. 1075-
• požadavek práva jmenovat biskupy

x Jindřich IV. – svolal synodu – shromáždění římského kléru – Řehoře prohlásil za sesazeného, za to papežem dán do klatby a exkomunikován

• říšská knížata zproštěna přísahy věrnosti – vzpoura knížat proti Jindřichu IV.
• Jindřichovo ponížení – pokořující pouť k papeži . 1077 do severoitalského hradu Canossa
  • 3 dny v lednu bos a v oděvu kajícníka stál před branou a prosilo odpuštění
• spory pokračovaly až do 1122 – konkordát Wormský – smlouva církve a státu ve Wormuna Rýně – volba biskupů církví sborem kardinálů s přítomností krále –
• od krále – žezlo – světská moc
• od papeže – prsten a berlu – duchovní moc
• ač kompromis, v podstatě posílení církve

Fridrich I. Barbarossa / Rudovous/– 1152 – 1190

• na německém trůnu – rod Hohenštaufů, vévodů ze Švábska v jihozápad. Německu
• 1155 – papežem korunován na císaře
• poslední pokus o obnovení říše římské
• 6 nepříliš úspěšných válečných výprav do Itálie
• 1158 dobyt Milán – pomoc českého knížete Vladislava II. – za to královský titul
• hospodářský zájem: – bohatá italská města – daně, zvl.na severu
• neshody – strana císařská – ghibellini x papežská – guelfové – spojení italských měst

a papeže – 1176 u Legana – Fridrich poražen – zachována samostatnost měst

• vnitřní rozpory – nejmocnější šlechické rody – Štaufové x Welfové /Jindřich Lev- poražen/
• sňatkem zisk Fridricha I. a ovládnutí jižní poloviny Itálie
• zahynul cestou na 3. křížovou výpravu do Palestiny
• po jeho smrti znovu boje
• 1214 – bitva u Bouvines – konečná porážka Welfů, ale ústupky Štaufů šlechtě –privilegia-oslabení krále

Fridrich II. – 1212 – 1250

• sicilským králem už 1198 – dědictví po otci Jindřichu VI.
• od 1220 – císařem s pomocí papeže a českého krále Přemysla Otakara I.
• působil převáženě v Itálii
• Palermo evropským kulturním a vědeckým centrem, hospodářský rozkvět
• 1212 – potvrdil práva Českého království – Zlatá bula sicilská
• neúspěšný poku odmítnout papežskou nadřazenost, spory – stíhán stále klatbou
• po vymření dynastie Štaufů – 1254 – dvacetileté bezvládí – inter regnum – posílení moci

šlechty až k nezávislosti Rudolf – 1273 – 1291 – zvolen na císařský trůn

• člen bezvýznamného šlechtického rodu Habsburků x Přemysl Otakar II., český král

Anglie

• původně Keltské obyvatelstvo / od 7.st. př.n.l./
• od 1.st. n.l. – římská provincie Britannia
• na poč. 5.st. – příchod germánských kmenů – Anglové, Sasové, Jutové
  • pod vedením krále Cerdica – 534
  • dobyt jih a střed ostrova
• Keltové pobiti, zotročeni nebo útěk do Skotska, Walesu, Irska,část se vystěhovala naPevninu – poloostrov Bretaň – odtud vyprávění o keltském králi Artušovi
• 6. st. – vznik 7 anglosaských království – Sasové – Wessex, Sussex, EssexJutové – Kent,

  Anglové – East Anglia, Mercie, Northumbrie

• obnova sedmivládí = heptarchie
• většina obyvatel svobodných, hlavní součást vojska
• konec 9.st. sjednocení před nájezdy dánských Normanů – osídlili severovýchodní část
• expanze zastavena anglosaským panovníkem Alfrédem Velikým z Wessexu 871 – 899 –
• základ anglického státu
• královské sídlo ve Winchesteru – kulturní centrum, urychlení feudalizace
• stát rozdělen na hrabství
• vybudován obranný systém, vlastní flotila, upevnění vnitřních pozic – zákoník
• stavba hradů, rozvoj vzdělanosti – královy překlady latinských děl, vznik literatury v

anglosasštině, hrdinský epos Beowulf, lyrika – tradiční + křesťanské vlivy, historie zachycena v anglosaské kronice dočasně nadvláda dánského krále – Knut Veliký – 1016 – 1035 – vládl i v Dánsku,Norsku

• pak návrat anglosaské dynastie, ale vnitřní spory

Invaze francouzských Normanů :

• 1066 v bitvě u Hastingsu poražen poslední anglosaský vládce Harald
• normanský vévoda Vilém I. Dobyvatel anglickým králem
• vlastník veškeré půdy – přesný soupis
• konfiskace půdy anglosaské šlechty – přidělena normanským velmožům
• postupné splynutí s Anglosasy
• království rozděleno – na hrabství
• dohled úředníků – šerifů

Severní Evropa

Skandinávie a Dánsko

• odlišné přírodní podmínky – studené podnebí, dlouhé zimy
• vývoj států a přijetí křesťanství pomalejší – vzdálenost od římské antické tradice a kulturních center
• svéráznost kultury
• do 8.st. rodová společnost, vojenská demokracie – moc ve shromáždění svobodných mužů
• král – vládce kmenové aristokracie, ovládl většinu území
• vznik kmenových svazů – obrana
• vzájemné boje
• dokonalá vojenská organizace, válečné zkušenosti a námořní schopnosti
• význam bojovníků, zvl.velitelů – šlechta
• obchodníci – dálkový obchod
• zemědělci – hl.chov dobytka, lov, rybolov, omezeně pěstování plodin – nedostatek potravin
• řemeslníci – železné nástroje, zbraně, lodi plavby za obchodem a kořistí

l. období vikingské vik = záliv Vikingové – původně piráti – loupežné výpravy

• na západě označováni jako Normané = Seveřané, lidé ze severu
• na východě – jako Varjagové
• odvážní mořeplavci – otevřené lodi bez palub – až 100 bojovníků
• na přední části vyřezaný drak = drakary
• plavba proti proudu, budování táborů u ústí řek
• od 8.st.expanze a ohrožování evropských států

Kmeny dánské :

• 793 – přepaden klášter v Lindisfarne
• nájezdy na franskou říši
• 845 – dobyta i Paříž
• 842 – vypálen Londýn
• v 60.letech ovládnuta celá Anglie
• 878 – Normanové poraženi u Edingtonu od germánských Anglů a Sasů pod vládou Alfréda Velikého /871 – 900/
• 911 – ve Francii vznikla Normandie jako léno

Kmeny švédské:

• cíl – podíl na dálkovém obchodu
• ovládnutí Novgorodu
• vznik dynastie Rurikovců

Kmeny norské :

• osídlování pustých ostrovů
• 870 se usadili na Islandu
• 10.st. do Grónska – osady – Erik Rudý
• 1000 – na břehy Severní Ameriky /Leif Erikson/ x místní indiáni

2.vznik raně středověkých států – 2.pol.9.st. + 10.st.

Norsko

• Harald Krásnovlasý s družinou
• 2.pol.10.st. stát zničen Dány
• koncem 12.st. – nový rozkvět – Sverre Sigurdsson

Dánsko

• králové :Sven rozčísnutého vousuKnut Veliký
• koncem 10.st. a l.pol 11.st. – ovládli Norsko a Anglii

Švédsko

• sjednocení do 1.pol 11.st.
• vláda krále Erika
• centrem státu střední část – kolem Uppsaly

Střední Evropa – Slované – viz České dějiny

Polsko

• kmeny Poláků, Polabských a Pobaltských –Slovanů
• 9.st. – sjednocování kmenů
• 2 kmenová knížectví
• Vislané – na jihovýchodě – kolem Krakova
  • koncem 9.st. v područí Velké Moravy, pak osamostatnění,
  • za českého Boleslava II. podmaněni
• Polané – na severozápadě – Hnězdno – bájný oráč Piast – dynastie Piastovců

Kníže Měšek I. – 963 . 992 – Piastovec

• manželka Dobrava – dcera českého knížete Boleslava I.
• vliv přijetí křesťanství prostřednistvím Čech
• s vojenskou družinou ovládnuto Pomořansko k Baltskému moři, pak Slezsko – poražen Boleslav II.

Boleslav I. Chrabrý – 992 – 1025

• nejstarší syn
• expanze , největší státní útvar ve střední Evropě
• 1003 – 1004 – stal se i panovníkem v Čechách – využil sporů mezi Přemyslovci
• dočasně ovládnut Kyjev
• cíl: vytvořit samostatnou církevní organizaci, získat královský titul
• 1000 založeno arcibiskupství v Hnězdně / pohřben tam Slavníkovec Vojtěch,jeho tělo vykoupeno od Prusů, arcibiskup – Slavníkovec Radim/
• 1024/25 – Boleslav korunován králem – pak i souhlas papeže Jana XIX.
• vnitřní stabilita státu, osobní moc
• hradská správa = hrady se správci a vojáky
• uhájena nezávislost proti útokům císařských vojsk
• za nástupců krize, rozpory mezi Piastovci, vzpoury poddaných,vnitřní úpadek
• 1039 – dobyto Hnězdno českým knížetem Břetislavem I.
• ostatky patrona sv. Vojtěcha převezeny do Prahy
• Slezsko připojeno k českému knížectví
• 1.pol.12.st. – rozpad polského státu na drobná samostatná knížectví
• jen Krakovsko zůstalo celistvým územím
• 13.st. – Solní Slezsko poněmčeno – německá kolonizace
• pak příchod Židů – pronásledováni v době křižáckých výprav
• na severu se usadil mocný řád německých rytířů – 1226 povolán knížetem Konrádem Mazovským – měl zastavit útoky pohanských Prusů a šířit křesťanství, ale řád si dobytá území přisvojil, ohrožoval Polsko i Litvu.

Polabští a Pobaltští Slované

• západoslovanské kmeny :
• Obodrité
• Lutici
• Srbové
• pokusy o vytvoření státu neúspěšné
• ve 12.st. na Odře zřízena marka braniborská – slovanské území zaplaveno německými kolonisty –
• poněmčeno

Kočovníci ve středu Evropy a vznik uherského státu

Území Panonie – Uherské nížiny v Podunají

• původně osídleno Ilyry, pak dobyto koncem 1.st.př.n.l. Římany – římská provincie Pannonia
• na přelomu 4. a 5. st. – dobyta germánskými kmeny –
• dále útoky nomádů – kočovníků
• 4. a 5. st. – za Sttily střední Podunají centrální oblastí kočovných Hunů
• pak ovládnuto Langobardy do r.568
• v 6.st. – pronikání Slovanů
• 568 – 803 – podrobeno Avary
• od 8.st. – expanze franské říše – panonská marka Karla Velikého 795
• 803 –
• avarskou říši vyvrátil
• koncem 9.st. asi dočasně území ovládnuto Velkou Moravou
• vpád ugrofinských maďarských kmenů pod vedením Arpáda do Karpatské kotliny – odtud nájezdy a kořistnické války a útoky na Velkou Moravu 906
• Maďaři poraženi a zastaveni v jižním Německu na řece Lechu 995 německými vojsky s pomocí českého Boleslava I.

Maďaři /Uhři/

• skvělí jezdci a bojovníci – luky, šípy, šavle se zakřivenou čepelí
• zpočátku stěhovaví pastevci
• postupně se usazovali v nížině na středním toku Dunaje
• přechod k zemědělství, splynuli s místním zemědelským obyvatelstvem
• koncem 10.st. – sjednocení kmenů –-Arpádovec, náčelník 965 uherské knížectví Gejza-
• dynastie Arpádovců – potomci náčelníka Arpáda
• centrum Ostřihom
• přijetí křesťanství – šířeno bavorskými a italskými misionáři,podíl českých benediktinů a pražského biskupa Vojtěcha

Štěpán – 997 – 1038, syn Gejzův

• dovršeno formování uherské říše
• Slovensko dočasně obsazeno Boleslavem Chrabrým
• 1000 – Štěpán korunován králem za podpory papeže
• schopny panovník a organizátor
• rychlá feudalizace země
• šíření křesťanství, zřízení arcibiskupství v Ostřihomi
• území rozděleno na komitáty = správní oblasti
• v čele velmoži /župani/ jmenovaní králem – obrana proti vpádům sousedů ,vybírání naturálních dávek pro krále, péče o jeho majetek

Slovensko – nejrozvinutější území po vyhnání Poláků obsazeny nížiny v údolí Váhu, Hronu,Tisy, na jihozápadě – zřízeno vévodství se sídlem v Nitře, spravováno uherskými vévody,např.Bélou – ochrana

• proti výbojům českých a polských knížat
• postupně se stalo součástí uherského státu – konec samostatného pohraničního vévodství za vlády Ladislava I.- 1077 – 1095
• od vyspělého slovanského obyvatelstva se Uhři naučili obdělávat půdu, pěstování zemědělských plodin, chovu dobytka,přejímali i dovednosti řemeslníků
• další centra řemesel a obchodu na Slovensku – Bratislava a Trnava

Růst síly a moci státu – vzestup bohatých velmožů = magnátů – nátlak na krále – půda- Král Onřej II. – 1205 – 1235 vydal zlatou bulu 1222-velmoži zbaveni placení daní,půda v dědičném vlastnictví – základ výsad uherských stavů Za vlády Bély IV. 1235 – 1270 – v roce 1241 – vpád bojovných Mongolů do Uher – úpadek statků, zhoršení postavení poddaných, porážka uherského vojska,zničeno celé Slovensko

• po ústupu Mongolů pronikání horníků a osadníků z Německa do Uher – těžba drahých kovů – Kremnica, Banská Štiavnica
• souvislá sídla v severovýchodním Slovensko – Spiš
• centrum Levoča
• obnova hospodářské a politické moci státu

Jihovýchodní a východní Evropa

• 2. Evropský civilizační okruh vedle latinské, západní kultury
• vliv Byzantské říše, hl.oblast Ruska a Balkánu
• používáno řecké písmo, azbuka
• válečná střetnutí i spolupráce jednotlivých území

Bulharsko -l. bulharská říše – 680 – 1018

• koncem 7.st. příchod kočovných turkotatarských Bulharů – Prabulharů z černomořských

stepí v čele chán Asparuch

• pevná vojenská organizace a útočná síla
• 7 slovanských kmenů se poddalo, uznalo jeho svrchovanost
• spojení se slovanskými kmenovými svazy – boj s Byzancí- mírová smlouva s byzants.císařem
• v čele říše chán a jeho velmoži
• slovanská šlechta v pozadí,ale pak splynutí Bulharů s početnějším Slovanstvem –asimilace
• z divokých kočovníků usedlí zemědělci
• přijali slovanský jazyk i slovanský titul kníže
• x Slované přijali pojmenování Bulhaři

kníže Boris I.Michal – 852 – 889 – rozvoj říše, stálé boje s Byzancí

• původně vojenský tábor – centrum Pliska a Preslav
• bazilika v Plisce z 9.st. – největší na Balkánském poloostrově a sídlo vládce
• přijetí křesťanství z Byzance 865 – vpád Byzantinců v době hladu 864 – 865
• přijati i Metodějovi žáci vyhnaní z Velké Moravy – slovanské písemnictví a obřady
• vznik písma – cyrilice = základ azbuky

car Simeon I. – 893 – 927 – syn,

• úsilí o jednotný slovansko-byzantský stát,vítězství nad Byzancí- pokládal se za císaře Bulharů a Římanů
• před tažením do Konstantinopole zemřel
• rozkvět země – významné politické, hospodářské a kulturní středisko
• vyspělé zemědělství a řemeslná výroba
• obchod s Araby, Byzancí a Dálným východem
• pak úpadek říše, podrobena Byzanci – císař Basileos II. Bulharobijec ovládl r.1018 Bulharsko

1. bulharská říše – 1185 – 1396

• vytvořena po vítězství protibyzantského povstání vedené Asenovci – dynastie založená

bratry Janem a Petrem Ansenem, bojary z okolí města Veliko Tarnovo = jádro říše

• největší rozmach za Kolojana – 1197 – 1207 – rozšířena na západ
• za Ivana II. Asena – 1218 – 1241 – nejsilnější balkánský stát
• pak feudální rozbroje, nájezdy Tatarů
• velké lidové povstání – v čele pastýř Ivajlo, provolán carem 1277
• v 2.pol. 14.st. rozpad na 3 samostatná knížectví – v Tarnově,Vidinu, a Dobrudži
• 1393 – 1396 – postupně dobyta Turky

Chorvaté

• původní ilyrské a románské obyvatelstvo zatlačeno do hor
• vznik chorvatské říše po 850 – knížectví Chorvatů-vliv i na byzantská města
• opora v Byzanci proti útokům východofranské říše
• kníže Tomislav – sjednocení, 925 králem
• nejbohatší oblast Dalmácie
• obchod s byzantskými a italskými kupci
• centrum Dubrovník – pak samostatný městský stát
• 1102 – porážka od Uher, spojení Chorvatska s uherským královstvím – součástí uherského státu až do 1918, ale zachován jazyk, zákony, vlastní šlechta
• přijetí římského křesťanství- písmo latinka
• úřední a bohoslužebný jazyk – latina

Srbové

• drobná knížectví v horských oblastech i Podunají
• 12.st. – vznikl srbský stát postupně pod byzantskou a bulharskou nadvládou až do pol.12.st.
• 13. – 14.st. –využito úpadku byzantské říše a oslabení Bulharska
• král Štěpán Dušan Silný –1331 – 1355 – rozšířil moc na Makedonii a sev.Řecko –
• car Srbů a Řeků
• feudalizace , rozdrobenost knížectví
• z přímořských dalmatských měst nejvýznamnější – městská republika dubrovnická – obchod
• přijetí křesťanství z Byzance – slovanský jazyk a písemnictví = azbuka

Kyjevská Rus

• stát východních Slovanů – největší říše v Evropě
• převaha zemědělství, pěstování obilí, lov, rybolov, naturální výroba
• kupecké osady,styky s kupci ze severu – Skandinávie a z jihu od Černého moře – vzácné

látky a koření z jihu, kožešiny, jantar a vosk ze severu

• kmenové svazy na obranu před kočovníky z jižních stepí
• v popředí od 7.st. kmen Rusů
• bojaři – ovládli dědičné pozemkové majetky – votčina
• rolníci – závislí na bojarech
• v čele kníže
• vznik opevněných hradišť – dvorců – mocenských a hospodářských center-ovládány

knížaty s vojenskou družinou

• řemeslná výroba
• největší knížectví – novgorodské – zem Severů a kyjevské – zem Rusů nad Dněprem
• 863 – kvůli neshodám mezi knížaty povoláni ze Skandinávie Varjagové,aby jim vládli
• Kyjev ovládnut Askoldem a Direm
• Novgorod náčelníkem Varjagů Rurikem
• 882 dobyt Kyjev novgorodským Rurikovým nástupcem Olegem, násilné sjednocení –základy nejstaršího ruského státu Kyjevské Rusi
• 907 a 911 – Olegovo tažení do Cařihradu – 2000 lodí – vynutil si uznání a mír – rusko
  • rusko –byzantská smlouva o vztazích politiských a obchodních
• Varjagové splynuli se Slovany, poslovanštili se
• zůstalo normanské jméno Rusů
• Igor – 912 – 945 – nástupce, syn – další válečná tažení proti Byzanci – 941,943
• v bojích s Drevljany zabit
• drevljanská knížectví a území Krivičů připojila manželka Olga k Rusi
• Svjatoslav Igorovič – vládl asi do 945 – úsilí o rozšíření území
• Vladimír I. Svjatoslavovič – 980 – 1015 – rozkvět říše
• mnoho válečných tažení – dokončeno podmanění všech východních Slovanů, upevnění hranic, posílení ústřední moci panovníka
• přijetí křesťanství z Byzance –988 prohlášeno státním náboženstvím
• sňatek s Annou, dcerou byzantského císaře Basilea I. – za poskytnutí pomoci císaři-

církev = opora knížecí moci, vzrůst zahraniční prestiže země

• bohoslužby v slovanském jazyce
• písmo – cyrilice
• opevněn Kyjev – centrum obchodu, vzdělanosti
• kulturní vliv Byzance – kostely, písemnosti
• výstavba dalších měst – pevností – obrana před stepními národy
• pak vzájemné konflikty, boj o moc
• Jaroslav Moudrý – 1019 – 1054 – vrchol rozkvětu kyjevského státu, upevnění hranic
• samovládce Ruské země, snaha vyrovnat se byzantským vládcům
• výstavba Kyjeva – zdokonaleny hradby se Zlatou bránou
• chrám sv. Sofie
• kláštery, hl. Pečerský
• rozvoj písemnictví, kultury, překlady řeckých spisů
• 1051 – ustaven metropolita ruské církve bez souhlasu byzantského patriarchy
• Jaroslavovy dcery – královnami ve Francii, Uhrách, Norsku
• Jaroslavova sestra manželkou polského krále Kazimíra
• synové se oženili s byzantskými princeznami
• Jaroslavova manželka = dcera švédského krále Olafa
• po Jaroslavově smrti boje o vládu mezi syny
• útoky kočovných Polovců a porážka ruského vojska
• nespokojenost lidu – lidová povstání, nestabilita
• Vladimír II. Monomach – 1113 – 1125 – patří k nejvzdělanějším panovníkům Evropy
• ovládl a sjednotil celou Rus
• proslavil se v bojích s Pečeněhy
• potlačil povstání
• vydal tzv. Ustav – ulehčil postavení rolnického a městského obyvatelsta
• postupně růst vlivu pozemkové šlechty
• proces rozpadu kyjevského státu na samostatná knížectví
• 12.st.- na Rusi se vytvořily 3 slovanské skupiny :Velkorusové – kolem Moskvy
  Malorusové – na jihu
  Bělorusové – na západě
• útoky kočovných mongolských kmenů – Tatarů ze Střední Asie pod vedením Činghiskána- města vypleněna
• 1223 – bitva na řece Kalce u Azovského moře – ruský kníže poražen Tatary
• postup ke Kyjevu
• 1240 – Tataři v čele s chánem Batúem – vnuk Činghiskána – oblehli Kyjev – zničen
• vznik tatarského státu Zlatá horda – postupně podrobena všechna ruská knížectví kromě novgorodského
• stagnace rozvoje středověké Rusi
• po Mongolech nadvláda litevských, pak polských knížat
• Novgorod – obrana pod vládou knížete Alexandra Něvského před švédskými nájezdy
• 1240 – vítězství nad Švédy na řece Něvě
• 1242 – boj s řádem německých rytířů – ledová bitva na Čudském jezeře
• vítězství Alexandrovo – pod těžce obrněnými křižáky se prolomil led
• kníže Alexandr později prohlášen za svatého – jeden z patronů Ruska – Novgorod

branou západní Evropy k ruskému obchodu nové sjednocení ruského knížectví později z iniciativy Moskvy