Obraz středověké kultury

Anglie

Rozvoj vzdělanosti – královy překlady latinských děl

• vznik literatury v anglosaštině
• hrdinský epos Beowulf
• lyrika – tradiční a křesťanské vlivy
• historie zachycena v anglosaské kronice

Bulharsko

• centrum říše – Preslav a Pliska
• 9.st. – bazilika v Plisce – největší na Balkánském poloostrově a sídlo vládce
• 865 – přijetí křesťanství z Byzance
• přijati Metodějovi žáci vyhnaní z Velké Moravy – slovanské písemnictví, obřady
• vznik písma cyrilice = základ azbuky

Kyjevská Rus

• písemnictví – byliny – svědectví o nejstarší minulosti – o tom, co se stalo, ústní podání – obohatýrech v boji s nepřáteli, vyjadřují lásku k rodné zemi, oslavují její obránce

  /Ilja Muromec/

• krolnika Pověst dávných let – sestavena r.1100 podle starších zápisů kyjevskýmmnichem Nestorem = nejstarší kronika východních Slovanů
• Slovo o pluku Igorově – lyrickoepické veršováné dílo o bojích knížete Igora s kočovníky
• Ruská pravda – zákoník asi z r. 1060
• zprávy o významných událostech psány v novgoradské oblasti na březové kůře
• stavby- původně ze dřeva, před r.1000 z kamene
• byzantští stavitelé – kostely s kopulemi, mozaiky s nástěnnými malbami
• malované obrazy – ikony – byzantský vliv
• výroba šperků

Románská kultura

• svébytný kulturní styl křesťanstva západní, střední a jižní Evropy od 11.st. do pol l3.st. –
• východní Evropa ovlivněna Byzancí
• návaznost na antickou kulturu /ač odlišnost/, zvl. starověkého Říma – Roma = románský + germánské a slovanské prvky + vliv křesťanství
• výhradní nositel kultury – církev
• důležitá úloha – mnišských řádů – benediktini,pre monstráti,cis terciáci
• zájem šlechty o kulturu a umění až koncem raného středověku
• zpočátku jen kultura denního života – bydlení, odívání, chování
• centrum v Itálii, jižní Francii, Španělsku, Německu – pak do ostatní Evropy
• proti antice pokles celkové úrovně vzdělanosti

2 zdroje středověké evropské kultury –

• pohanský antický a
• křesťanský židovsko-hebrejský
• křesťanské pojetí světa a člověka podle Písma svatého

Křesťanská vzdělanost

• postupný přechod mezi civilizací antickou a středověkou
• proces přejímání, nahrazování a vytváření
• teologie a filosofie – vliv křesťanství
• patristická doba – 1. období křesťanské vzdělanosti a myšlení
• 1.křesťanští filosofové – Řek – OrigenesŘíman – Tertullianus

  návaznost na antickou filosofii – Platon, Aristoteles

apologetika – obhajoba a zdůvodnění křesťanství proti racionalistické kritice antických filosofů vrchol patristiky – dílo Augustina – filosof,teolog,bis kup v severoafrickém Hipponuoficiální církevní učení až do 13.st.

• základní otázka křesťanské filosofie – poměr rozumu a víry – spis O obci boží
• 2 protikladné světy – nebeské Boží království – sídlo dobrax pozemský svět – sídlo zla
• církev = pravá obec Boží, společenství věřících x světský stát = nutné zlo
• boj mezi oběma světy provází lidstvo od stvoření světa až po poslední soud = 2.příchod

Ježíše Krista na zemi, nastolení Božího království Světská vzdělanost

• potřeba znalosti čtení, psaní, počítání
• schopnost dokonalého výkladu textu i pro kněze – výklad Bible

Křesťanské školy – ve městech – školy biskupské i při klášterech – školy klášterní
učitelé z řád mnišského řádu benediktinů – např. v Itálii – klášter Monte Cassino, v Británii Jarrow i jinde – Lutych základ vzdělání – sedmero tzv.svobodných umění :

• trivium – gramatika, rétorika, dialektika – logika
• kvadrivium – aritmetika, gramatika, astronomie, hudba
• ´= základ a předpoklad studia teologie = vrchol vzdělanosti

gramatika = znalost pravidel a struktury latiny = jazyk vzdělanců středověku -znalost klasické latiny umožňovala kontinuitu s antickou vzdělaností -z hovorové latiny – mluvená podoba klasické latiny – románské jazyky význam knihoven – zachování a šíření vzdělanosti klášterní knihovny – díla středověké literatury , opisy antických děl

• literatura náboženská, zvl.Bible, zpěvníky, hagiografie – latinsky psané životopisy svatých, legendy, díla historická, poezie
• knihy ručně psané – velmi cenné, vzácné rukopisy
• knihy se opisovaly, rozmnožovaly v klášterních dílnách – skriptoria
• nákladná činnost – pergamen – zvířecí kůže, drahé kovy, drahokamy, kůže na desky, barvy i zlato na iluminace
• literatura – latinsky psané životopisy, legendy – o Karlu Velikém, Konstantinu a Metodějovi aj., notové záznamy náboženských písní
• raně středověké eposy – díla neznámých autorů

vyprávění o jutském králi Beowulfovi – nejstarší úplný germánský epos, boj s nadpřirozenými bytostmi – s mořskou příšerou, prolínání starých pohanských germánských a antických motivů s křesťanskými – asi z 8.- 9.st.

• anály, letopisy – soupisy událostí v jednotlivých letech
• kroniky – chronologické popisy událostí, zábavná četba
• Řehořova Kronika Franků
• Fredegarova Kronika
• Kosmova Kronika česká
• Kronika kmene Anglosasů od mnicha Bedy Ctihodného

Raně středověké umění

• počátky křesťanského umění už v římských katakombách – podzemní pohřebiště
• nástěnné malby – charakteristický symbolismus
• proměna antických námětů / pastýř s ovcí/ v alegorický obraz Ježíše Krista s věřícími
• sarkofágy – kamenné rakve s reliéfy

Etapy vývoje :

• počátky po 313 v souvislosti s uznáním křesťanství
• koncem 8.stol. – karolinská renesance
• 10.st. ottónská renesance – na dvoře německého císaře – předrománský sloh
  • charakteristický znak – blokovost – strohé geometrickynečleněné stavby – odvozené od hranolu
• 11. – 13.st. – vrcholná a pozdní fáze románského slohu

: Znaky románské architektury

• stavební materiál – původně dřevo, pak převáženě kámen- velké kusy spojované maltou
• stabilní masivní kamenné stavby – slouží i jako ochrana v nebezpečí- dojem těžkopádnosti
• vnitřní prostory překlenuty plochými trámovými stropy,
• později klenbou – nejdřív valenou,pak křížovou – opírající se o dva oblouky
• klenba nesena silnými sloupy s bohatě zdobenými hlavicemi
• silné /až několika metrové zdi/ – většinou zvenku neomítnuté, malá členitost
• vchod – bohatě zdobený půlkruhový oblouk – portál
• okna úzká, často sdružená – 2 – 3 vedle sebe, oddělená sloupky – s půlkruhovým obloukem
• kopule – vnitřek většinou omítnutý, sochařská výzdoba, nástěnné malby

Převážně církevní stavby :

• rotunda – válcová stavba s kruhovým půdorysem, kupolí a půlkruhovým přístavkem prooltář = apsida, budována na místech spojených s životem Ježíše Krista nebo svatých
• bazilika – kostel obdélníkového půdorysu s oltářem na jedné straně a dvojí věží nad ním-
  • vnitřek baziliky zpravidla trojlodní se sloupořadím, později půdorys kříže –tj. pětilodní s dvěma příčnými lodními prostory, převýšená hlavní, střední loď,

    přímo osvětlená okny nad střechami bočních lodí

• kláštery – soubor budov s bazilikou s apsidami, polokruhovité výstupky v oltářní částichrámu
• také obytné budovy =konvent,
• křížová chodba=ambit,
• rajský dvůr se studnou,jídelna=refektář,

  ložnice=dormitář

  knihovna, hospodářské objekty, řemeslnické dílny, hospital a kolem celku zeď Světské stavby:

• kamenné hrady s masivní věží a opevněním –
• střediska knížecí správy, sídlo knížete, pak i šlechty
• uvnitř jednoduché zařízení – truhla, postel, stůl, křeslo
• osvětlení svícemi nebo loučemi, teplo – oheň v krbu
• hradní příkopy a kamenné hradby se zubatým cimbuřím a věžemi
• tvrze – opevněná sídla menšího rozsahu, často v blízkosti vesnicehradba, obytná věž
• kupecké domy a šlechtické dvorce – klenuté prostory, dnes v důsledku zvyšování terénů
• jsou zařízení na úrovni sklepů domů
• mosty – např. v Avignonu

- ve Francii – vliv byzantské tradice – provensálská škola

• – katedrála v Avignonu,
• Notre Dame – la Grande v Poitiers
• vliv římský – burgundská škola – třetí chrám v Cluny
• normanská škola – kostely v Caen
• v Itálii – sever – vliv germánský – dómy v Piacenze, Modeně, Ferraře, Miláně
• kostel sv. Zenona ve Veroně, dóm v Parmě,
• mramorový dóm v Pise+šikmá věž se sloupovýmigaleriemi

  jih – vliv východního umění

  v pol.11,st, – l. evropská univerzita v Salermu, pak proslulá lékařská fakulta

v Německu – vliv karolinské doby – – baziliky s apsidami na obou stranách – dóm sv. Gotharda v Hildesheimu, dómy v Porýní – ve Špýru, Mohuči, Wormsu – 8 úhelníková palácová kaple Panny Marie v Cáchách – pak ottónský sloh

ve Španěsku – souvislost románského umění s postupující reconquistou – arabská vysoká škola v Córdobě

malířství :

• fresky do vlhké omítky – chrámové nástěnné malby s náboženskými výjevy z Bible nebo
• historické scény
• vliv byzantské malby – strnulé schematizované postavy – např. obraz Madony s velkou
• - stylizovanou svatozáří, nad ní Beránek Boží,vítěz nad smrtí a
• a zlem = symbol Ježíše Krista
• malba na sklo, knižní malba – barevné iluminace – doprovod textu
• - miniatury v rukopisech
• - iniciály – zdobená počáteční písmena

sochařství :

• hlavice sloupů zdobené listovím
• portály, zdi, kazatelny, oltáře – zdobeny reliéfy, soškami,drobnými plastikami a ornamenty
• volné plastiky méně časté
• slonovinové řezby
• zlatnické práce

-

hudba :

• chorál – jednohlasý zpěv bez doprovodu nástrojů
• hrdinské písně
• první pokusy o dvojhlas – polyfonie
• zdokonalení notového záznamu – notová osnova

České románské umění – viz české dějiny

Kultura a vzdělanost vrcholného středověku

• hospodářské změny – rozvoj měst, řemesel, obchodu
• rozvoj státní správy v centralizované monarchii
• nároky na vzdělání – potřeba znalosti čtení, psaní, počítání, základů práva nejen pro kněze,ale i pro laické vrstva
• měšťané – zesvětšťování vzdělávání a umění
• vznik národních kultur – dosud univerzální křesťanská kultura
• vznik literatury v národních jazycích
• změny i v šlechtickém prostředí – na křížových výpravách poznání cizích kultur a životního stylu -–oblékání, chování

• vzdělanost

scholastika – lat. schola, řec. schólé=škola – vznik ve Francii = učené křesťanské bádání,

• myšlenkový systém vysvětlující a zdůvodňující církevní dogmata a úvahy o náboženských a životních otázkách – např. o Zemi se věřilo, že je plochá, střed vesmíru, nad ní svět nebeský, pod ní peklo
• nevysvětlitelné jevy považovány církví jako projevy Boží vůle nebo ďábelské nástrahy

-nejen memorování církevních knih, ale i rozumové zdůvodňování víry základní zdroje – Bible + učení sv. Otců + starověké spisy antických filosofů,hl. Aristotela- jeho myšlenky známy v Evropě zásluhou Arabů – hl. z oblasti přírodovědy- často těžko slučitelné s oficiálními církevními názory – nutnost včlenit je do křesťanské věrouky

• vývoj scholastiky o karolinské renesance do 13.st. /vrchol/
• vystřídáno v 15.st. humanismem
• základní otázka – vztah rozumu /vědeckého bádání/ a víry
• opěrná teze – prvenství a vláda víry nad rozumem
• z filosofických otázek v popředí vztah obecného k jedinečnému – později – spor o universalia = obecné pojmy
• stoupenci realismu – universalia existují reálně, nezávisle na myšlení a řeči
  • Ir Scotus Eurigena, Ital Anselm
• x nominalisté – universalia neexistují reálně, jsou jen jmény, ve skutečnosti existují jenjednotlivosti s individuálními vlastnostmi
  • Roscellinus
• x krajnímu realismu i nominalismu – Pierre Abélard – francouzský teolog a největšífilosof 12.st. z Nantes – obhajoval prvenství rozumu nad zjevením a vírou
  • odmítán církví jako kacíř

12.st. – rozvoj mystiky – víra v nadpřirozené síly, schopnost člověka vstupovat do bezprostředního spojení s Bohem,např,Ber nard z Clairvaux –

• od 12.st. proces vzniku dvou velkých filozofických systémů
• odlišnost odpovědí na otázku vzájemného poměru víry a rozumu – obhajoba a zdůvodnění

věrouky pomocí rozumu = cíl apologetiky – už dříve v dílech církevních Otců – sv. Augustin – Poznávej,abys věřil, věř, abys pochopil.

• tomismus – dominikánský mnich Tomáš Akvinský – vlach žijící v Paříži
• oficiální církevní filosofie – vliv aristotelismu – názor, že Bůh stvořil svět na základě rozumu tj. Nic na světě nemůže být proti rozumu, ale Boží zázraky možnosti lidského rozumu přesahují
• scotismus – františkánský mnich Jan Duns Scotus – myšlenková soustava proti tomismu- větší význam víry = důsledek vůle
• fakta víry nelze zdůvodnit rozumem
• iracionalismus – víc než ve středověku vliv na filosofii novověkou – Kant aj.
• Dominikánský řád – 13.st. – nositelé vzdělanosti – ovládl školství a inkvizici
• Františkánský řád – nejbohatší – důraz na pokoru, lásku k bližnímu
• Roger Bacon – Angličan, významný vědec, člen františkánského řádu, filosof,l. teoretik experimentální vědy – předchůdce nominalismu a empirisme
  • působil v Paříži a Oxfordu
  • kritik zlořádů v církvi, mravního úpadku duchovenstva
  • prosazoval studium anglických autorů a matematiky,

  důležitost pokusů, praxe a pozorování přírody

  astronomická a chemická pozorování

  objev principu dalekohledu a mikroskopu

  hledání kamene mudrců – nařčen z kacířství, stíhán inkvizicí

• význam univerzit :
• dosavadní školy při klášterech a farách – výchova kněží, městské školy – znalost čtení, psaní, počítání, někdy latiny jazyka vzdělanců a mezinárodní dorozumívací řeč
• univerzity poskytovaly univerzální vzdělání, vnitřně jednotné, zaměřené k jednomu cíli
• vedle pedagogické i funkce vědecko – badatelká
• vznikaly ze samostatných skupin učitelů a žáků
• obsah vzdělávání – sedmero svobodných umění – trivium a kvadrium + obory vyšší
• medicína, právo a nejvyšší – teologie
• trivium – gramatika – jazyková pravidla latiny,porozumění latinským textůmrétorika – schopnost mluvit a psát, stylistické a kompoziční zásady

  dialektika /logika/ – podle pravidel argumentovat a diskutovat

• kvadrivium – aritmetika, geometrie, astronomie, muzika
• zpravidla členění univerzit na 4 fakulty :
• základ = artistická fakulta – kvadrium + filosofie – titul bakalář – možnost vyučovatna měšťanské škole
• pak přechod na fakultu právnickou, medicínskou , teologickou – titul mistr – právo

přednášet na univerzitě

• výuka – četba textu + komentář – důkaz správnosti křesťanské věrouky nebo znalosti textu
• závazná metoda myšlení /scholastika/ – dialektické řešení otázek: tvrzení = teze,

uvedení protikladu = antiteze – konečné objasnění v syntéze – proniknutí k podstatě důkaz veden logickou úvahou a příslušnými výroky z Bible nebo Aristotela přesnost výpovědí

• vlastní správní a právní autonomie, vlastní ceremonie
• právo univerzit udělovat tzv. akademické grady = tituly bakalářů, mistrů – magistrů a

doktorů

• v čele univerzity rektor
• přednášky v latině
• materiální zabezpečení – výnosy z hospodářství a majetku /vsi,dvory/
• společné ubytování učitelů a studentů – koleje /z lat.colegi um=spolek,sbor/
• nejstarší univerzita – v Itálii – dědictví starověké kultury+vliv východ.kultur
• Bologna – 1119 –
• Paříž – 1150 – později nazývána Sorbonna
• Oxford – 1167
• Španělská v Salamance 1218
• Padova – 1222
• Cambridge – 1233
• l. univerzita ve střední Evropě – Praha 1348
• Krakov – 1364
• Vídeň – 1365
• Lipsko – 1409

-

• Ve 14. – 15.st. – 2 základní typy univerzit : pařížský – hl.teologie a svobod.uměníBoloňský – hl.právnictví
• politický vliv univerzit – nejvyšší teologické instance – řešení vážných teologických

sporů univerzitními učenci

rytířská kultura

• vzdělanost v šlechtickém prostředí – západoevropské dvory, jižní Francie
• okázalost, hravost, důraz na dvorné chování – přesná pravidla na vystupování, odívání, výzbroje, zjemnělé mravy
• obřady – pasování na rytíře – slib a závazek dodržování příkazů – víra, etika-zbožnost, statečnost, věrnost lennímu pánovi, ochrana slabých
• povinnosti – účast na dvorských ceremoniích a slavnostech, rytířských turnajích =
• = rafinovaná zábava a hra a průprava k boji, důkazy statečnosti

milostná poezie

• jihofrancouzští trubadůři
• severofrancouzští truvéři
• němečtí minesengři
• literatura + hudba a drama – herecké skupiny žakéřů, žertéřů
• námět – láska, dvoření, milostný cit k nedosažitelné ženě – vdané nebo na vyššímspolečenském stupni
• věrnost, vazalství k vyvolené paní
• vznik kultu ženy – pak kult Panny Marie od 13.st.
• francouzský hrdinský epos Píseň o Rolandovi – píseň o skutcích – o tažení franského Karla Velikého proti Arabům na Pyrenejský poloostrov- tragický boj 12 rytířů a Karlova synovce Rolanda, vyzdvižená věrnost králi a církvi – z 11. a 12.st.
• keltské pověsti o králi Artušovi – /Arthur – legendární král keltských Britů/ a družině rytířů kulatého stolu /příběhy kouzelníka Merlina, ratíře Lancelota, Parcifala, pověst o hledání svatého grálu – asi kolem 1225
• německý epos Píseň o Nibelunzích – o vlastnících bájného pokladu na dně Rýna
• 2 látkové okruhy – o Siegfridovi a Kriemhild a Guntherovi ucházejícím se o Brunhildu
• - o zániku říše Burgundů – vznik kolem 1200
• španělský epos Píseň o Cidovi – vychází z reálných událostí reconquisty, o bojích
• s Araby /Maury/ – vznik kolem 1140, text opisu z 1307
• vedle dosud latinsky psaných legend a životů svatých vznik epických děl v národních jazycích a se světskou tematikou: naučné spisy – cestopisy, kroniky, pojednání
• v Čechách Dalimilova kronika, Zbraslavská kronika

městská kultura –

• zaměřena prakticky
• zvláštnosti vyplývající z podmínek městského života a každodenních potřeb –
• znalosti obchodníka a řemeslníka – číst, psát, počítat – peněžní hospodářství –
• zachytit kvantitativní údaje – regionální míry v tržních oblastech, později sjednocení měr a vah
• přesné a jednotné měření času – dělení času na práci a odpočinek – strojové věžní hodiny –orloje – lat.horologium – místo dřívějších slunečních, vodních, písečných hodin
• vzdělání – městské školy partikulární – lat.partes=části, díly – odpovídají nižšímu gymnáziu – latina a základ svobodných umění
• nebo soukromí učitelé

Gotika –

• nejen stavební sloh – ale ucelený umělecký styl v Evropě po 4 staletí
• nečerpá z antiky
• vystihuje princip křesťanského chápání světa, filosofické a náboženské představy vrcholného i pozdního středověku
• vše /univerzum/ – je dílem Boha – všemu vtiskl pevný řád /ordo/
• projev náboženského zvroucnění
• vznik – od po.12.st. ze střední Francie do ostatní Evropy
• v Německu a střední Evropě až od poč. 16. st. – jinde už renesance
• z gotiky čerpají umělci do poč. 18.st. – tzv. pozdní baroko

název – zaveden italskými renesančními humanisty

• mylně spojován s Góty – jejich umění považováno za barbarské, neantické

gotická architektura – doklad moci a bohatství církve – složitá a bohatá symbolika – vypjatost náboženského cítění – znaky :

• valená klenba románská nahrazena propracovanou křížovou žebrovou klenbou –4 nebo 6 dílná, pak dělená na menší plochy, složité ornamenty – hvězdicová, síťová,
  vějířová, kroužená, sklípková
• lomený oblouk – zakončení oken, dveří, portálů – symbol sepjatých rukou k motlitbě
• slabé zdi – snaha o maximální odhmotnění stavby, lehkost –
• složitý vnější opěrný systém pilířů a oblouků – šikmé tlaky kleneb odváděny do opor na obvodu chrámu
• pilíř ukončen ozdobně – fiály s kraby, kytkami
• pro odvod dešťové vody od základů stavby plastické figurální chrliče
• princip vertikalismu – vysoké stavby – cesta k Bohu
• materiál – kámen, cihly /zv.buchty – 8 – 11 cm vysoké/
• užívá se i tzv. hrázděné zdivo – tj. dřevěná trámková proutím vyplétaná konstrukce,omítka, bílení
• stavby:
• církevní /sakrální/ – kostely, kláštery
• světské /profánní/ – měšťanské domy, radnice, tržnice, města s opevněním, kamenné mosty, hrady
• katedrála – z řečtiny cathedra = stolec – pak křeslo pro biskupa
• vrcholný projev gotické architektury, nový typ městského kostela – vícelodní s ochozem kolem oltáře a věncem kaplí
• nad ochozem katedrály je chór – místo pro zpěváky
• 2 x vyšší stavba než střechy obytných domů
• vzdušnost, lehkost – vysoká úzká okna s kružbami – troj i čtyřlaločné listy, plaménky aj.
• vitráže = okna s obrazy z barevných skel
• působení světla a stínu
• rosetová okna – v západním průčelí a čelných stěnách
• nad boční lodí vysoké věže – až 100 m
• půdorys kříže
• portál – v ose hlavní lodi, bohatě zdobený, nad ním rosetové okno
• presbytář s oltářem na úrovni podlahy lodi – ne nad ní jako v románských bazilikách
• rovnost věřících i kněze před Bohem
• kazatelna – významné místo

-

• nejznámější stavby :
• Notre – Dame , Chartres, Remeš, Amiens, katedrála sv.Víta, kostel sv.Barbory v Kutné Hoře, klášterní soubor Div na normandském ostrově
• Pozdní gotika – dóm sv.Štepána ve Vídni, klášter Vyšší Brod=Čechy, Sedlec, Zbraslav, Čes.Budějovice aj.
• Dlouhá doba staveb, mnohé nedokončeny – např.nestejné věže, nesouměrnost
• hrady – vodní – systém vodních příkopů
  • výšinné na návrších
  • skalní
• základní části hradů – štíhlá, původně válcovitá, později hranatá útočištná věž či více věží
• - ochrana obránců
• palác v chráněné části
• výstavná kaple
• opevnění s branou, příp.suchým příkopem, hradní studna
• zemanské tvrze – ve vsích –
• přírodní opevnění
• typ kruhový, palácový – obdélníkové stavení, věžový
• města – nově vznikající mají šachovnicový půdorys – čtyřúhelníkové náměstí, pravoúhle se protínající ulice
• úzké, dlouhé stavební parcely – vpředu domy se štítovým průčelím, někdy i podloubím
• vzadu hospodářská část
• domy označovány domovním znamením – kvůli orientaci-
• domy – průjezdní nebo dolní síň = mázhaus – k provozování řemesla, obchodu
• ve sklepě studna, skladiště
• v horním patře obývací místnosti a černá kuchyň – bez oken, s otevřeným ohništěm pod komínem, místnosti klenuté
• některé domy s arkýřem
• radnice – vznik ve 14.st. – městská samospráva – často s věží a orlojem
• zvonek na průčelí k svolávání konšelů
• uvnitř zasedací síň, šatlava, mučírna a kaple
• před radnicí pranýř – dřevěný nebo kamenný sloup k připoutání provinilců
• škola, zbrojnice, solnice, masné a chlebné krámy, farní kostel často s hřbitovem
• při okrajích u hradeb se usazovaly žebravé řády
• pro Židy – vlastní čtvrť nebo ulice
• veřejná kašna na vodu
• za hradbami kostela – mlýny, lázně, špitál/před dolní branou/, katovna, popraviště se šibenicí a kolem na lámání, střelnice na ptáka, hřbitov
• opevnění – vnitřní zeď zakončena zubatým cimbuřím
• ochoz pro obránce
• vnější okruh s parkánovou zdí, val, vodní příkop
• zeď zpevňovaly bašty
• vjezd do města věžovitými branami s padací mříží a mostem
• kláštery – venkovské členěny jako románské a opevňované
• žebravé řády stavějí kláštery v linii hradeb, nemají hospodářskou část
• významní stavitelé – Matyáš z Arrasu /1352/- l.stavitel katedrály sv.Víta
  • Petr Parléř /1399/ – architekt a sochař,pokračovatel Matyáše z Arrasu
    • Karlštejn,Karlův most,Týnský chrám,Mosteckávěž, části chrámu v Kolíně,Kutné Hoře,
    • portréty Lucemburků ve Svatovítské katedrále
• sochařství –
• trojrozměrnost, realistické zachycení předlohy
• plastiky s tematikou figurální, zvířecí, rostlinnou zdobí stavební články, portály, tympanony, sarkofágy
• sochy – materiál dřevo, opuka, vápenec
• dřevěné sochy zdobené barvami – polychromie
• uvolnění sochy ze zdi – zdobí portály, kašny, chrámy
• nadpozemsky krásná tvář s individuálními rysy, odraz psychického stavu –radosti,utrpení
• pozemské city,
• řasení oděvu, měkce splývající šat, postavy zdůrazňují směr vzhůru /vertikála/, k nebesům=vysoké, štíhlé, mírně esovité prohnutí
• náboženské náměty – nejčastěji Panna Maria s malým Ježíškem –tzv. madonanebo Kristovo tělo snímané z kříže – tzv. pieta /it.pieta=lítost/ = = symboly Kristova narození a úmrtí – vztah k Vánocům, Velikonocům – ušlechtilost, půvab, expresivně citové projevy
• malířství – nástěnná malba /fresky/- zastíněna malbou na skle /okna/
• pak knižní malbou ručně psaných knih v písařských dílnách – miniatury, iniciály –
• náboženská tematika – z bible nebo života svatých, okraje zdobené bohatými rostlinnými úponky se zvířaty, motýly, ptáky
• symetrické uspořádání a orámování maleb-
• tzv.hodinky – zvláštní typ knihy – s přepychově kovanou vazbou, na první straně portrét
• vlastníka
• ilustrovaný kalendář s modlitbami pro každý den – např. Přebohaté hodinky vévody z Berry
• tzv.tabulové /deskové/ obrazy – na vyhlazené dřevěné desce – složitá technika, olejové barvy-
• k výzdobě oltářů, tzv. křídlových – diptychon,trip tychon, polyptichon

v Čechách – Mistr třeboňský Mistr vyšebrodský Mistr Theodorik Giotto di Bondone – italský malíř 14.st. – trojrozměrnost figur,prostorovost

• barvy – zpočátku románské okry, šeď, běloba,
  • pak azurová modř, purpur, rumělka, růžové odstíny
• rozvoj dřevorytu , mědirytu /hl.v Německu/
• estetické hodnoty pozemského světa – lidské tělo, příroda – předznamenaly od 14.st.v Itálii
• užité umění-
• keramické dlažby – červené, žluté, někdy i černě inkrustovány
• scény ctností a neřestí, znamení zvířetníku, květy, geometrické tvary,zvířata
• nádoby s průhlednou glazurou
• email, cínové nádoby, bronzové a mosazné svícny, železné kování, závěsy dveří,
• mříže – ornament vinné révy, hvězd, růžic
• nábytek – malované truhly, kredenc, stoly, lavice
• tkaniny a výšivky, tapiserie – hedvábné a zlaté niti, oděvy
• zlatnictví – relikviáře na ostatky svatých, kříže, kalichy, stříbrné mísy, poháry, konvice
• lití, ražba, rytí, tepání, filigrán aj. techniky
• písmo – štíhlé linie, gotické fraktury – lomené hranaté tvary
• hudba – nejen bohoslužby, ale i světské účely – k zpříjemnění života šlechtických apanovnických dvorů, hudba vagantů a žáků /vagant=potulný žebravý žák/
• sepětí hudby s univerzitním prostředím
• satiry, parodie, humor a vtip, sociální i milostná tematika, koledy, žebravé písně –
• např. český soubor Písně žáků darebáků
• jarmareční písně na trzích – hrdinské rytířské eposy – skladatelem i Václav II.
• lidové písně
• nástroje – flétny, píšťaly, fafrnoch, bubínek, loutna, šalmaj aj.