zakladatel dialektiky jakožto umění logického rozhovoru, jehož účelem bylo zdrcení a umlčení soupeře, byl Zenon z Eleje, který proslul svými dialektickými důkazy, že vystřelený šíp neletí, nýbrž zůstává stále v klidu.
U Sokrata úkolem dialektiky bylo tříbení a rozbor a vyjasnění pojmů odkrývání pojmů nových a lišení podstatného od nepodstatného
U Platona cílem dialektiky bylo odkrývat podstatu, hluboký skrytý smysl věcí tohoto světa, jež podobny tajemným gestům, šifrám, slovům neznámé řeči představují se našemu smyslovému poznání. Dialektika tedy u Platona má význam metafyziky, ontologie.
Ve středověku se dialektikou nazývala logika. Podle svatého Anselma dialektika měla úlohu vysvětlovat temné články víry, činit je pochopitelnými, podle Abélarda dialektika měla právo rozhodovat mezi pravdou a nepravdou.
Kantova transcendentální dialektika je kritika pouhého zdání pravdivosti, kritika iluzí lidského rozumu. T. dialektika je učení o rozporech, do nichž člověk zabředá, když se dotkne otázek, jež se vymykají jeho smyslovému a rozumovému poznání – když např. začne přemýšlet, je-li prostor a čas omezený, nebo neomezený
Z Kanta, Fichta, Herakleita a Prokla vzešlo moderní učení o dialektice pohybu, jehož tvůrce je Hegel. (Stejně jako je třeba rozdílu mínění, nebo vědění, aby vznikla rozmluva mezi dvěma lidmi, je třeba vysokého a nízkého tonu, aby vznikla harmonie, je třeba samce a samice, aby se udržel život, je zkrátka třeba protiv, aby něco bylo a aby se něco dělo, – to říkal půl století před Kristem Herakleitos.) Hegel chápe dialektiku jako vývojovou zákonitost vší skutečnosti lidského myšlení, spočívající ve střetávání protikladných stránek – teze – antiteze, ústící v syntézu – vývoj tak nabývá podoby spirály. Prvnímu z obou protikladů se u Hegela říká teze, druhý protiklad je antiteze a jejich spojení se jmenuje syntéza. Dialektický pohyb tedy probíhá ve třech fázích. Celé světové přírodní dějství probíhá třemi akty – teze, antiteze, syntéza. Každá syntéza je tezí, jež opět najde svou antitezi, jejichž spojením vznikne další syntéza a tak dále do nekonečna.
dialektika